Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 28/2020-269

KSBR 26 INS XY26 ICm XY29 ICdo 28/2020-269

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobců a/E. S., narozené XY, a b/ V. S., narozeného XY, obou bytem XY, zastoupených JUDr. Hanou Koudelovou, advokátkou, se sídlem v Hodoníně, Národní třída 349/71, PSČ 695 01, proti žalované Mgr. Darině Šlampové, se sídlem v Hodoníně, Dobrovolského 250/13, PSČ 695 01, jako insolvenční správkyni dlužníka J. V., za účasti P. G., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Václavem Hochmannem, advokátem, se sídlem ve Zlíně, Rašínova 68/3, PSČ 760 01, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalované, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. V., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. října 2019, č. j. 26 ICm XY, 11 VSOL XY ( XY), takto:

Odůvodnění:

1. Rozsudkem ze dne 10. května 2018, č. j. (4) 26 ICm XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, jíž se žalobci (E. a V. S.) domáhali vyloučení ve výroku specifikovaných nemovitostí (dále jen „nemovitosti“) z majetkové podstaty dlužníka J. V. (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (body II. a III. výroku).

2. K odvolání žalobců Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost vymezují ve smyslu , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení právních otázek, které nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny, tvrdí, že napadený rozsudek vychází z nesprávného právního posouzení věci, a požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Konkrétně dovolatelé formulují tyto otázky, které podle jejich názoru odvolací soud vyřešil nesprávně:

[1] Může být plnění povinnosti insolvenčního správce sepsat a zpeněžit majetek dlužníka v rozporu s dobrými mravy, stejně jako zda může být v rozporu s dobrými mravy skutečnost, že insolvenční správce nepokračoval v přerušeném řízení, které by ve svém důsledku vedlo k dokončení zápisů vlastnického práva dovolatelů?

[2] Je možné považovat za nezákonný postup odvolacího soudu, který nepřerušil řízení o vyloučení nemovitosti z majetkové podstaty dlužníka za situace, kdy dlužník sám podal návrh na pokračování v přerušeném řízení o určení neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva (jehož výsledek lze podle dovolatelů předjímat, neboť jde o obdobnou věc již Nejvyšším i Ústavním soudem řešenou přímo v kauzách vedlejšího účastníka P. G. ohledně shledání neplatnosti smluv o zajišťovacím převodu vlastnického práva z důvodu nezákonnosti institutu propadné zástavy), a nevyčkal rozhodnutí soudu v této věci o tomto návrhu účastníků na pokračování v řízení?

[3] Lze za jiný důvod dle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), považovat to, že vkladu předmětné smlouvy (na základě níž dovolatelé koupili sporné nemovitosti) do katastru nemovitostí brání dvě přerušená řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí a zejména řízení u Krajského soudu v Brně o určení neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva, které probíhá neúměrně dlouho (v době prohlášení konkursu na majetek převodce již cca 7 let) a stále dosud nebylo pravomocně ukončeno?

5. K dovolání se vyjádřil vedlejší účastník, který považuje dovolání za nedůvodné a navrhuje je odmítnout, event. zamítnout. Zejména zdůrazňuje, že nastaly pouze obligační účinky kupní smlouvy ze dne 12. září 2005 uzavřené mezi dlužníkem a dovolateli a s odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 57/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 57/2007“), uzavírá, že dlužník má proti dovolatelům k nemovitostem silnější právo věcné – vlastnické.

6. K dovolání se vyjádřila i žalovaná, která se shoduje se závěry soudů obou stupňů a navrhuje dovolání odmítnout, event. zamítnout.

7. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. článek II, bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

8. Dovolání, jež může být přípustné jen podle , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2

9. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2019, sen. zn. , a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. prosince 2019, sp. zn. , které vycházejí z R 57/2007 a dovozují použitelnost tam formulovaných závěrů pro poměry .

10. Nejvyšší soud v označených rozhodnutích vysvětlil, že při vzniku vlastnického práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí na základě smlouvy je třeba rozlišovat právní důvod nabytí vlastnického práva (titulus adquirendi) a právní způsob jeho nabytí (modus adquirendi). Smlouva o převodu nemovitostí (zde kupní smlouva) představuje tzv. titulus adquirendi. I když z takové smlouvy vznikají jejím účastníkům práva a povinnosti, ke vzniku vlastnického práva podle ní ještě nedochází; ten nastává (modus adquirendi) až vkladem (intabulací) vlastnického práva do katastru nemovitostí [srov. , (dále jen „obč. zák.“)]. Jinak řečeno, kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího) k tomu, aby vlastnictví věci na nabyvatele (kupujícího) dalším úkonem, který je právně uznávaným způsobem převodu vlastnictví, převedl (potud shora uvedené vychází již ze závěrů obsažených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 1999, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 17/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

11. V poměrech projednávané věci platí, že v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka (24. května 2013, téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku; A-30) působily (mohly působit) pouze obligační účinky kupní smlouvy ze dne 12. září 2005, což ve shodě s obč. zák. ( , ) v situaci, kdy šlo o nemovité věci, které byly předmětem evidence v katastru nemovitostí, znamenalo, že dovolatelé nenabyli vlastnické právo k převáděným nemovitostem. Nemovitosti tudíž byly ke dni, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka, stále v jeho vlastnictví, takže v souladu s ve spojení s náležely do majetkové podstaty dlužníka, do které je žalovaná insolvenční správkyně sepsala (podle a násl. ); jiný postup nepřicházel v úvahu. Vklad vlastnického práva dovolatelů k předmětným nemovitostem nebyl povolen ani v průběhu insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka a tento stav se nezměnil ani do vydání napadeného rozhodnutí ( ), což opodstatňuje závěr o setrvání nemovitostí v majetkové podstatě dlužníka.

12. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o větu první, a Dovolání žalobců bylo odmítnuto, čímž žalované a vedlejšímu účastníku vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

13. Žalované náleží náhrada nákladů dovolacího řízení podle ve spojení s , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu. Žalovaná podala vyjádření k dovolání ze dne 9. ledna 2020, avšak nedoložila výši svých hotových výdajů. Proto byli žalobci zavázáni k paušální náhradě nákladů dovolacího řízení žalované ve výši 300 Kč, a to s přihlédnutím k povaze jimi uplatňovaného nároku každý částkou 150 Kč.

14. Ve vztahu k vedlejšímu účastníku pak v dané věci sestávají účelně vynaložené náklady z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 3. ledna 2020), která podle bodu 5., a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí 3 100 Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( a 3 ) ve výši 714 Kč. Celkem činí náhrada nákladů dovolacího řízení přiznaná vedlejšímu účastníku částku 4 114 Kč. S přihlédnutím k povaze uplatňovaného nároku byl každý z žalobců zavázán k úhradě částky 2 057 Kč.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 31. 1. 2022

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu