Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 648/2021

29 Nd 648/2021-165

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce OPZ PLUS, a. s.,se sídlem v Praze 1, Hradební 761/3, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 45274835, proti žalovanému Projekt GEN s. r. o.,se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 09774688, zastoupenému Mgr. Annou Podanou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, za účasti vedlejších účastníků na straně žalované 1) I. M., narozeného XY a 2)D. M., narozené, obou bytem XY, obou zastoupených JUDr. Michaelem Zvárou, LL.M., Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 5, Eberlova 1465/4, PSČ 155 00, o určení vlastnického práva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 20. července 2021, č. j. -107, Městský soud v Praze zastavil řízení o určení, že žalobce je vlastníkem v rozhodnutí označené nemovité věci, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 4. srpna 2021 odvolání. Řízení o odvolání je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

2. Žalobce následně podáním ze dne 26. listopadu 2021 (č. l. 149) vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze působících v soudním oddělení (senátu) 14 Cmo. Pochybnosti o nepodjatosti členů označeného senátu spatřuje v tom, že v řízení, vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , jehož byl rovněž účastníkem, se tito soudci dopustili excesu, jednali protizákonně a jejich postoj odrážel zjevnou zaujatost a antipatii vůči žalobci. Odtud usuzuje, že obdobný postup označeného senátu lze předvídat i v nyní projednávaném sporu. Podle žalobce navíc byla věc přidělena senátu 14 Cmo v rozporu „se zásadou tzv. kolečka“.

3. K námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze se vyjádřili soudci soudního oddělení 14 Cmo (Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková), jimž byla shora označená věc podle rozvrhu práce přidělena k vyřízení. Přitom shodně uvedli, že k projednávané věci ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům nemají žádný vztah.

4. Podle ustanovení , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

5. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

6. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Námitka spočívající v tvrzení, že soud je nesprávně obsazen (že o odvolání účastníka má podle rozvrhu práce odvolacího soudu rozhodovat jiný odvolací senát než ten, jemuž byla věc přidělena k vyřízení), není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudců odvolacího senátu, jemuž byla věc přidělena k vyřízení.

7. V intencích výše vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení žalobce popsaných shora nevypovídá (poměřováno ustanovením ) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

8. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají – jak vyplývá z jejich vyjádření – k věci ani k účastníkům žádný z hlediska ustanovení významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

9. Dovozuje-li žalobce podjatost jmenovaných soudců z toho, jak rozhodli v řízení vedeném pod sp. zn. , potom zjevně přehlíží, že podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

10. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené věci ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá )

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 1. 2022

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu