Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2519/2021

26 Cdo 2519/2021-698

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, zastoupeného JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, proti žalované euroAWK s. r. o., se sídlem v Praze 4, Babákova 2390/2, IČO 24196819, o vyklizení pozemků, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , ve věci dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2021, č. j. -647, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám JUDr. Jaromíra Císaře, advokáta se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalovaná (její právní předchůdkyně) napadla dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 24. 3. 2021, č. j. -647, kterým potvrdil výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 31. 8. 2020, č. j. -604, jímž uložil žalované odstranit a vyklidit všechna jí umístěná velkoplošná reklamní zařízení a stavby pro reklamu z tam blíže specifikovaných pozemků žalobce a vyklizené pozemky předat žalobci do 30 dnů od právní moci rozsudku; současně změnil výrok o nákladech řízení (jejich výši) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání není podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přípustné.

Dovoláním napadený rozsudek je založen na dvou na sobě nezávislých důvodech. Odvolací soud jednak uzavřel, že i v případě, kdy by nájemní smlouva byla uzavřena platně, došlo by ke skončení nájmu uplynutím doby, na kterou byl sjednán, a to nejpozději dne 14. 4. 2015 (tj. před vydáním rozhodnutí soudu prvního stupě), jednak uvedl, že nájemní smlouva, na základě které žalovaná pozemky žalobce užívala, je neplatná.

Správnost prvního právního závěru odvolacího soudu však není dovoláním nijak zpochybněna – dovolatelka brojí pouze proti správnosti závěru o (ne)platnosti nájemní smlouvy. Je-li však první právní názor (o skončení nájmu uplynutím doby nájmu) samostatným důvodem, pro který bylo namístě žalobě vyhovět, je bezpředmětné přezkoumávat správnost druhého právního názoru (jenž byl dovoláním účinně napaden), neboť na celkový závěr o správnosti rozsudku odvolacího soudu to nemůže mít žádný vliv (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 91/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatelka sice napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, avšak výrok o nákladech řízení, napadá zjevně jen proto, že jde o výrok akcesorický. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádný údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( -238a ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ). Dovolání proti tomuto výroku by navíc ani nebylo přípustné [ , ].

Pro úplnost dovolací soud dodává, že námitkami, jimiž odvolacímu soudu vytýká nedostatky odůvodnění (nepřezkoumatelnost) rozhodnutí, dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ; k vadám řízení přitom může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( – 238a ). Namítanou vadou ostatně řízení netrpí, neboť rozsudek odvolacího soudu splňuje náležitosti stanovené , 2 , své závěry odvolací soud dostatečně odůvodnil.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 25. 1. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu