Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1708/2021

20 Cdo 1708/2021-73

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné NOVA LJUBLJANSKA BANKA d. d., se sídlem v Lublani, Trg republike 2, Slovinská republika, identifikační číslo osoby 5860571000, zastoupené Mgr. Lubomírem Kinclem, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, proti povinné PLAVA LAGUNA d. d., se sídlem v Poreči, Rade Končara 12, Chorvatská republika, identifikační číslo osoby 57444289760, zastoupené JUDr. Luďkem Chvostou, J. D., Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1079/3a, pro 47 007 305,19 EUR s příslušenstvím a pro 1 426 460,73 USD s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. února 2021, č. j. -52, takto:

Odůvodnění:

1/ Ve shora označené věci Okresní soud v Blansku (dále „soud prvního stupně“ či „okresní soud“) usnesením ze dne 12. 11. 2020, č. j. -39, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce vedené pod sp. zn. 137 EX 19503/17 u soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno-venkov (dále „soudní exekutor“), na základě pověření okresního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. -14, podle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Lublani ze dne 21. 9. 2011, č. j. -79 (dále „exekuční titul“), který byl usnesením okresního soudu ze dne 10. 11. 2017, č. j. -13, prohlášen za vykonatelný na území České republiky (dále rovněž „usnesení o prohlášení vykonatelnosti“).

2/ Soud prvního stupně rekapituloval dosavadní průběh řízení, přičemž vyšel ze zjištění, že poté, co prohlásil exekuční titul za vykonatelný a pověřil soudního exekutora vedením exekuce ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ex. řád“), uložil soudnímu exekutorovi, aby účastníkům řízení doručil usnesení o prohlášení vykonatelnosti. Dovodil, že ačkoli právnímu zástupci povinné bylo podle doručenky usnesení o prohlášení vykonatelnosti doručeno do datové schránky (až) 12. 5. 2020, je doručení spolehlivě prokázáno pomocí potvrzení o doručení (veřejnou u), jejíž důkazní sílu povinná nezpochybnila. Návrhu povinné na zastavení exekuce z důvodu, že povinné dosud nebylo doručeno usnesení o prohlášení vykonatelnosti, a exekuční titul tudíž není vykonatelný ( , , ve znění pozdějších předpisů; dále jen „ “), proto nevyhověl.

3/ Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“) k odvolání povinné usnesením ze dne 3. 2. 2021, č. j. -52, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Při aprobaci skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně konstatoval, že řízení žádnou z povinnou namítaných vad netrpí. Exekuční řízení bylo zahájeno dne 27. 9. 2017, přičemž soud prvního stupně v rámci zákonné poučovací povinnosti usnesením ze dne 1. 11. 2017, č. j. -9, vyzval oprávněnou, aby exekuční návrh mj. doplnila též o návrh na prohlášení vykonatelnosti exekučního titulu podle Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I“). Následně soud prvního stupně prohlásil exekuční titul za vykonatelný a na tomto základě posléze pověřil vedením exekuce soudního exekutora. Ačkoli se povinný „cítí být dotčen“ na svých právech v důsledku toho, že před pokračováním v exekučním řízení mělo dojít k formálnímu ukončení řízení o prohlášení exekučního titulu za vykonatelný, „soudní praxe“ se ustálila v závěru, že výrok, kterým se exekuční titul prohlašuje vykonatelným, může být vydán kdykoliv v průběhu vykonávacího (exekučního) řízení, nejpozději však současně s rozhodnutím, kterým je buď výkon rozhodnutí nařizován, nebo je nařizováno provedení exekuce nebo se pověřuje soudní exekutor k provedení exekuce. Zpochybněn nebyl ani proces doručování právnímu zástupci povinné, přičemž i kdyby snad došlo k závadě v doručení, jedná se o vadu řízení, kterou je možno kdykoliv v jeho průběhu zhojit.

4/ Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu spatřovala v tom, že napadené rozhodnutí jednak závisí na vyřešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešené právní otázky „zda musí být exekutor zvláště výslovně zmocněn ve smyslu ex. řádu - a tedy nepostačí toliko generální ex lege zmocnění podle ex. řádu - k doručení usnesení o prohlášení vykonatelnosti vydaného v rámci řízení podle nařízení Brusel I., tj. zvláštního nalézacího řízení“, a rovněž právní otázky, „kdy nejpozději musí být usnesení o prohlášení vykonatelnosti coby exekuční titul sui generis doručeno povinnému, resp. je možné prohlášení vykonatelnosti vydat jakožto druhý výrok v rámci pověření exekutora“, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jmenovitě od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2005, sp. zn. .

5/ Dovolatelka zdůraznila, že oznámenými otázkami se odvolací soud fakticky odmítl zabývat, resp. jejich posouzení v napadeném rozhodnutí neodůvodnil vůbec nebo je odůvodnil nesprávně, mj. citací nepřiléhavých právních předpisů; rozhodnutí odvolacího soudu je proto nepřezkoumatelné a neobsahuje náležitosti vyžadované , v čemž lze identifikovat další rozpor s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, konkrétně s rozsudky ze dne 4. září 2018, sp. zn. , ze dne 16. června 2009, sp. zn. , ze dne 17. ledna 2001, sp. zn. , a ze dne 28.května 2003, sp. zn. .

6/ Podle dovolatelky odvolací soud ignoroval její námitku směřující k nutnosti vydání zvláštního pověření podle § 76 odst. 1 ex. řádu, na jehož základě by soudní exekutor získal oprávnění doručovat usnesení o prohlášení vykonatelnosti; v posuzovaném řízení však soudní exekutor uvedené pověření neobdržel, jelikož soud prvního stupně vydal toliko obecné pověření podle § 43a odst. 3 ex. řádu, o vedení exekuce, které však pro doručování písemností mimo exekuci nepostačuje. Usnesení o prohlášení vykonatelnosti nadto nebylo v době podání návrhu na zastavení exekuce vykonatelné, nebylo-li do té doby - k tomu řádně zmocněným soudním exekutorem - povinné vůbec doručováno, přičemž k doručení došlo až šest dní po podání návrhu na zastavení exekuce, a tedy dva a půl roku po zahájení exekučního řízení. Uvedenou vadu řízení přitom nelze zhojit („zákon nezná žádnou možnost konvalidace nedoručení“). Dovolatelka rovněž nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že prohlášení cizozemského rozhodnutí za vykonatelné může být součástí (druhým výrokem) pověření soudního exekutora podle § 43a ex. řádu, neboť pověření není soudním rozhodnutím a účastníkům exekučního řízení se nedoručuje. Je proto třeba bezvýhradně trvat na formálním a pravomocném ukončení řízení o prohlášení vykonatelnosti, a až poté je možno přistoupit k pověření soudního exekutora vedením exekuce.

7/ Oprávněná se k dovolání nevyjádřila.

8/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) rozhodl o dovolání povinné podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání je v otázce podmínek exekuce cizího rozhodnutí v souvislosti s rozhodnutím o prohlášení vykonatelnosti přípustné ( ), a zároveň je i opodstatněné.

9/ Pro další úvahy je třeba vycházet z právní úpravy ex. řádu pro posuzovanou věc rozhodné, tj. účinné do 31. 12. 2021 (viz čl. IV. bod 1. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

10/ Podle ustanovení § 37 odst. 2 písm. b) ex. řádu oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, není-li exekučním titulem rozhodnutí o péči o nezletilé děti, ve věcech ochrany proti domácímu násilí, orgánů Evropské unie nebo cizí rozhodnutí; exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce vedena podle rozhodnutí o výživném na nezletilé děti nebo podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo rozhodnuto o uznání.

11/ Z citované dikce zákona je nepochybné, že možnost oprávněného domáhat se exekuce podle cizozemského exekučního titulu je (resp. s účinností do 31. 12. 2021 byla) procedurálně spojena toliko s okamžikem podání exekučního návrhu, nikoli s pověřením soudního exekutora či s nařízením exekuce (vydáním exekučního příkazu). Jinými slovy vyjádřeno, oprávněný mohl exekuční návrh podle cizího exekučního titulu podat jedině tehdy, byl-li splněn předpoklad prohlášení vykonatelnosti přeshraničního rozhodnutí.

12/ Postup při vydání a doručování rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti cizího exekučního titulu je třeba důsledně odlišit od úpravy výkonu rozhodnutí, v němž zákonodárce připustil, aby současně s návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí byl podán návrh na prohlášení vykonatelnosti cizího rozhodnutí (srov. požadavek plynoucí z ustanovení , o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého nemůže nabýt výrok nařizující výkon rozhodnutí právní moci dříve než ve výroku, kterým se rozhodnutí prohlašuje za vykonatelné).

13/ Nejvyšší soud v souvislosti s jednoznačným výkladem zákona k předestřené právní otázce opakovaně judikoval, že rozhodčí nálezy vydané v režimu Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů mohou sice sloužit jako titul k soudnímu výkonu rozhodnutí, a to bez zvláštního řízení, nelze je však použít jako způsobilý exekuční titul v exekučním řízení podle EŘ, pokud nebylo rozhodnuto o jejich uznání. V exekučním řízení se o nařízení výkonu rozhodnutí nerozhoduje, neboť pověření soudního exekutora vedením exekuce není rozhodnutím, neobsahuje odůvodnění a nelze proti němu podat opravný prostředek (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2016, sp. zn. , publikované pod číslem rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2018, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. června 2018, sp. zn. ).

14/ Za stavu, kdy odvolací soud, vycházející ze shora vylíčeného skutkového stavu věci, řešil dovolatelkou ohlášenou otázku v rozporu se zněním zákona a s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, Nejvyšší soud - nemaje podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu - napadené usnesení bez jednání ( věta první ) ruší podle a 2 o. s. ř, a to spolu s předcházejícím usnesením soudu prvního stupně, pro které platí tytéž kasační důvody a jemuž se vrací věc k dalšímu řízení.

15/ S ohledem na výsledek řešení znamenané právní otázky se dovolací soud dalšími námitkami dovolatelky nezabýval.

16/ V dalším řízení bude soud prvního stupně (případně též soud odvolací) právním názorem Nejvyššího soudu vázán (viz část věty první za středníkem ve spojení s ).

17/ O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud (soudní exekutor) rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o těchto nákladech bude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. ledna 2022JUDr. Aleš Zezulapředseda senátu