Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3259/2021

33 Cdo 3259/2021-164

USNESENÍ

IFIS investiční fond, a. s.

,

se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14a (identifikační číslo osoby 243 16 717), zastoupené Mgr. Markem Indrou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, proti žalovaným 1)

N. A. B.

, bytem XY, a 2)

I. B.

, bytem XY, oběma zastoupeným JUDr. Petrem Procházkou, advokátem se sídlem v Brně, náměstí Svobody 77/12, o obnovu řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2021, č. j. -121, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Marka Indry, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Žalovaný N. A. B. podal žalobu na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , a požádal o odložení vykonatelnosti rozsudku (pro uznání) Okresního soudu v Břeclavi ze dne 18. 12. 2015, č. j. -58, jímž bylo žalovaným uloženo zaplatit společně a nerozdílně České spořitelně, a.s. (právní předchůdkyni žalobkyně) 4.528.201,06 Kč s úrokem ve výši 5,97 % ročně z částky 2.998.577,55 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.998.577,55 Kč a nahradit jí náklady řízení. Žalobu o obnovu řízení odůvodnil tím, že mu rozsudek ze dne 18. 12. 2015, nebyl doručen, byl dne 21. 1. 2016 doručen obecnému zmocněnci R. H., který však již v té době žalované nezastupoval. Obecný zmocněnec soud informoval o ukončení zastupování, a přestože v podání označil za zastupované P. V. T. a T. T., správně uvedl spisovou značku, pod níž byla věc u soudu vedena. S rozsudkem se žalovaný seznámil až dne 24. 4. 2017, kdy jeho nový právní zástupce nahlédl do spisu. Podle žalovaného bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť neměl možnost se ve věci vyjádřit a aktivně se bránit.

Okresní soud v Břeclavi (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 7. 11. 2018, č. j. -50, zamítl žalobu žalovaného N. A. B. na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. (výrok I), dále zamítl jeho návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 18. 12. 2015, č. j. -58 (výrok II), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III).

Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 25. 5. 2021, č. j. -121, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I (v opraveném znění) a ve výroku II potvrdil, ve výroku III jej změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze zjištění, že v původním řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. se Česká spořitelna, a. s. (právní předchůdkyně žalobkyně) domáhala po žalovaných, aby jí společně a nerozdílně zaplatili 4.528.201,06 Kč se specifikovaným příslušenstvím (úroky a úroky z prodlení) z titulu smlouvy o hypotečním úvěru. Okresní soud v Břeclavi vydal ve věci dne 16. 4. 2015 platební rozkaz č. j. -48, ve kterém žalované vyzval, aby uvedli, zda uplatněný nárok uznávají; platební rozkaz byl doručen oběma žalovaným dne 27. 4. 2015 do vlastních rukou. Dne 12. 5. 2015 podali žalovaní proti platebnímu rozkazu odpor, který nebyl zdůvodněn; spolu s ním doručili soudu plné moci, které udělili R. H. pro zastupování v řízení. Dne 18. 12. 2015 soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání, který byl zmocněnci žalovaných doručen 21. 1. 2016. Dopisem z téhož dne 21. 1. 2016 sdělil R. H., obecný zmocněnec žalovaných, soudu, že mu byla doručena zásilka obsahující rozsudek ve věci sp. zn. -57, kterou neporušenou vrací zpět, neboť mu byla procesní plná moc dne 28. 8. 2015 odvolána; přiložen byl dopis z 28. 8. 2015 označený „sp. zn. ve věci zástavního věřitele Česká spořitelna, a. s. a zástavních dlužníků 1) P. V. T. a 2) .. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaní vypověděli svému obecnému zmocněnci H. plné moci. Na podkladě těchto zjištění připomínaje závěry, které Nejvyšší soud dovodil v usnesení ze dne 26. 4. 2010, sp. zn. , odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že tvrzená procesněprávní vada spočívající v nesprávném postupu při doručování rozhodnutí ve věci samé není důvodem pro povolení obnovy řízení; k její případné nápravě (pokud by tedy vůbec byla dána) slouží žaloba pro zmatečnost ( ), nikoli obnova řízení. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2017, sp. zn. , konstatoval, že s přihlédnutím k jednoznačnému požadavku žalovaného domoci se obnovy řízení, nikoliv zrušení pravomocného rozsudku, nemohl o žalobě rozhodovat jako o žalobě pro zmatečnost; žalovaný zvolil nesprávný způsob ochrany svého práva.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, na jehož přípustnost usuzují z toho, že odvolací soud se (stejně jako před ním soud prvního stupně) „odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, Ústavního soudu a NSS.“ V dovolání zpochybnili správnost úsudku soudů, že v původním řízení nastaly předpoklady k vydání rozsudku pro uznání. Prosazují, že úvěrová smlouva uzavřená dne 22. 8. 2009, je absolutně neplatná, neboť ve vztahu s Českou spořitelnou, a.s., byli v pozici spotřebitelů (šlo o spotřebitelský úvěr) a věřitelka – poskytovatelka úvěru nezkoumala jejich úvěruschopnost. Ze znaleckých posudků, které byly vyhotoveny k ověření pravosti jejich podpisů na úvěrové smlouvě, mají za prokázané, že s jejich doklady bylo manipulováno a že jejich podpisy na smlouvě o úvěru byly padělány. Jelikož soudy nedostály své povinnosti přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, rozhodly v rozporu s judikaturou vyšších soudů, např. s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , nebo s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. .

Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl, případně jako nedůvodné zamítl, neboť žalovaní namítají skutečnosti, které dosud v řízení namítány nebyly. Se závěrem odvolacího soudu, že žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy případných procesně právních vad, se ztotožnila.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 ; dále jen „ “).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Je-li přípustnost dovolání spojována s tím, že napadené rozhodnutí závisí na otázce hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí jít o takovou právní otázku, na níž byl výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen. Otázka platnosti úvěrové smlouvy uzavřené dne 22. 8. 2009 mezi Českou spořitelnou, a. s., a žalovanými, při jejímž řešení se měl odvolací soud podle přesvědčení dovolatelů odchýlit od závěrů dovozených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , a v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , takovou otázkou není, protože na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá (odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že nejsou splněny předpoklady pro obnovu řízení). Obsáhlá argumentace dovolatelů v tomto směru je tudíž bezpředmětná.

Nadto je vhodné připomenout, že výrazem toho, že v dovolacím řízení jde o mimořádný přezkum pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu podle skutkového stavu k okamžiku vydání napadeného rozhodnutí, je vyloučeno v dovolání uplatňovat nové skutečnosti či důkazy ( ).

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 19. 1. 2022

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu