Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tul 4/2021

11 Tul 4/2021-96

USNESENÍ

Nejvyšší soud v trestní věci obviněného

J. V.

I. Podle , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, se návrh obviněného J. V. na určení lhůty Vrchnímu soudu v Olomouci k provedení procesního úkonu v trestní věci vedené pod sp. zn. , zamítá.II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. , byl obviněný J. V. uznán vinným ad I., II., III. a IV. pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ustanovení § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle ustanovení § 21 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle ustanovení § 20 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, ad V. zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a ad VI. přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle ustanovení § 268 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 let. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to zajištěné finanční hotovosti ve výši 20 000 Kč. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. , rozhodl rovněž o vině a trestu obviněných B. P., V. V., I. V., L. P., V. T. D. a právnické osoby – obchodní společnosti M. M.

2. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. -5634, postupem podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl odvolání obviněného J. V., neboť nesplňovalo obsahové náležitosti.

3. Pokud se týká odvolání státního zástupce a ostatních obviněných, tj. B. P., V. V., I. V., L. P., V. T. D. a právnické osoby – obchodní společnosti M. M., o těch bylo Vrchním soudem v Olomouci rozhodnuto ve veřejném zasedání konaném ve dnech 23. a 25. 11. 2021. Vrchní soud v Olomouci podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil z podnětu odvolání obviněných B. P., V. V., L. P. a státního zástupce podaného v neprospěch obviněných B. P. a J. V. napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, č. j. -4743, a to ohledně obviněného J. V. ve výroku o vině pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ustanovení § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle ustanovení § 21 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle ustanovení § 20 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (body I., II., III., IV výroku napadeného rozsudku) a v celém výroku o trestu. Vrchní soud v Olomouci dále částečně zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného B. P., V. V., L. P. a dále ve výroku o zabrání věci. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud nově rozhodl tak, že pokud se týká obviněného J. V., toho uznal vinným ad I., II., III. a IV. zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ustanovení § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle ustanovení § 21 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle ustanovení § 20 odst. 1 k § 283 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. Za tento zločin a za sbíhající se zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečin porušení práv k ochranné známce podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku (ad V., VI. výroku napadeného rozsudku), ohledně nichž zůstal napadený rozsudek nezměněn, byl obviněný J. V. podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 let. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku blíže specifikovaných věcí, a podle § 70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to zajištěné finanční hotovosti ve výši 20 000 Kč. Odvolací soud rovněž rozhodl o vině a trestu ohledně obviněných B. P., V. V. a L. P. Podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného I. V., V. T. D. a právnické osoby – obchodní společnosti M. M., a státního zástupce, podaného v neprospěch obviněného V. T. D., zamítl.

4. Dne 2. 12. 2021 podal obviněný J. V. prostřednictvím svého obhájce návrh na určení procesní lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a

, o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů

(dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Svůj návrh obviněný odůvodnil tím, že dne 3. 11. 2021 podal včasné dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2021, č. j. -5634, kterým bylo podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto jeho odvolání. Obviněný svůj mimořádný opravný prostředek podal prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, který jej dne 5. 11. 2021 předal Vrchnímu soudu v Olomouci, pravděpodobně vzhledem k tomu, že v této době Vrchní soud v Olomouci rozhodoval o podaných odvoláních ostatních obviněných. Obviněný J. V. má za to, že s ohledem na ustanovení § 265h odst. 2 věta druhá tr. ř. měla povinnost předložit spis s jeho dovoláním Nejvyššímu soudu přejít na odvolací soud, tj. Vrchní soud v Olomouci. Vrchní soud v Olomouci usnesení ze dne 31. 8. 2021, č. j. -5634, nedoručoval prostřednictvím soudu prvního stupně po vrácení spisu, ale sám, čímž podle obviněného urychlil běh lhůt k podání dovolání a logicky tedy i k předložení spisů Nejvyššímu soudu. S ohledem na to, že projednávaná trestní věc byla dne 25. 11. 2021 pravomocně skončena, nelze přehlížet povinnost okamžitého předložení dovolání se spisy Nejvyššímu soudu, s čímž má být odvolací soud v prodlení.

5. Obviněný J. V. závěrem navrhl, aby byla Vrchnímu soudu v Olomouci určena lhůta 3 týdnů k předložení spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2021, č. j. -5634. V souladu s ustanovením § 174a odst. 8 věta druhá zákona o soudech a soudcích vyčíslil náhradu nákladů řízení ve výši 3 400 Kč, které žádá ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplatit k rukám jeho právního zástupce Mgr. Ladislava Bárty.

6. K návrhu obviněného J. V. na určení procesní lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona o soudech a soudcích se vyjádřil předseda senátu 6 To Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Milan Kaderka uvedením, že se jedná o skupinovou trestní věc, v jejímž rámci byla Vrchním soudem v Olomouci projednávána odvolání celkem 8 odvolatelů. Spisový materiál v současné době obsahuje cca 5 800 stran, přičemž rozsahu této trestní věci bude úměrný i rozsah rozsudku odvolacího soudu, jehož vypracování toho času probíhá. S ohledem na tyto skutečnosti se lhůta 3 týdnů uvedená v návrhu jeví jako krajně problematická.

7. Nejvyšší soud, který je jako soud nejblíže vyššího stupně věcně i místně příslušný k projednání návrhu podle § 174a odst. 4 zákona o soudech a soudcích, po prostudování předloženého materiálu dospěl k závěru, že návrh obviněného J. V. na určení lhůty k provedení procesního úkonu Vrchním soudem v Olomouci není důvodný.

8. Podle ustanovení § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích platí, že má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).

9. Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (§ 174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází ( zák. o soudech a soudcích). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí ( věta druhá zákona o soudech a soudcích).

10. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení zák. o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, jež je zakotveno zejména v ustanovení d, do řízení probíhajícího před soudem. Nejedná se přitom o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, nýbrž o řízení

sui generis

, jehož smysl spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž tento návrh směřuje, aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, čímž bude současně zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu v rámci vedeného řízení dojít.

11. Současně je přitom třeba vzít v úvahu skutečnost, že soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy, přičemž soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí (srov. a y a zákona o soudech a soudcích). Za tohoto stavu tak mimo jiné platí, že nikdo nesmí, nestanoví-li zákon jinak, zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců, což platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí.

12. Nejvyšší soud v návaznosti na výše uvedená zákonná východiska a dosavadní průběh řízení přezkoumal všechny relevantní skutečnosti vztahující se k podanému návrhu obviněného a dospěl k závěru, že v řízení vedeném před Vrchním soudem v Olomouci pod sp. zn. k žádným průtahům nedošlo.

13. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. , rozhodoval nejenom o trestněprávním jednání obviněného J. V., ale rovněž obviněných B. P., V. V., I. V., L. P., V. T. D. a právnické osoby – obchodní společnosti M. M. Odvolací soud poté rozhodl dne 31. 8. 2021 o odvolání obviněného J. V. postupem podle § 253 odst. 3 tr. ř., kdy jej odmítl, neboť podle odvolacího soudu jmenovaný žádným podáním neodůvodnil své blanketní odvolání, ačkoliv k tomu byl předsedou senátu Krajského soudu v Ostravě vyzván a byla mu pro tento úkon stanovena lhůta. V případě ostatních obviněných poté Vrchní soud v Olomouci rozhodoval o jejich odvoláních v rámci veřejného zasedání konaného ve dnech 23. a 25. 11. 2021.

14. Podle ustanovení § 129 odst. 3 tr. ř. jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení v řízení před vrchními soudy ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti pracovních dnů. Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Nejvyšším soudem bylo u Vrchního soudu v Olomouci zjištěno, že předsedovi senátu JUDr. Milanovi Kaderkovi byla pro vyhotovení písemného rozhodnutí ze dne 25. 11. 2021 předsedou Vrchního soudu v Olomouci prodloužena lhůta do 21. 1. 2022.

15. Z pohledu Nejvyššího soudu je tak třeba v tomto řízení učinit závěr, že postup Vrchního soudu v Olomouci je zcela v souladu se zákonem, přičemž Nejvyšší soud ani není oprávněn jmenovanému soudu, potažmo předsedovi senátu 6 To JUDr. Milanu Kaderkovi, nařídit, aby vyhotovil odůvodnění rozhodnutí před uplynutím zákonné lhůty, případně před uplynutím lhůty prodloužené předsedou jmenovaného soudu.

16. Přestože Vrchní soud v Olomouci rozhodoval zvlášť usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. -5634, o odvolání obviněného J. V., a v rámci veřejného zasedání konaného ve dnech 23. a 25. 11. 2021, rozhodoval o odvoláních ostatních obviněných a státního zástupce, nelze přehlédnout, že se jedná o skupinovou a rozsáhlou věc s totožným spisovým materiálem vedeným u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. . Z pohledu Nejvyššího soudu předseda senátu 6 To Vrchního soudu v Olomouci postupuje korektně z hlediska procesní ekonomie, zákonné lhůty jsou z jeho strany dodržovány, přičemž Nejvyšší soud nemá poznatky ani o tom, že by v řízení docházelo ke zbytečným průtahům z jakýchkoliv jiných důvodů. Předsedovi senátu 6 To Vrchního soudu v Olomouci stále běží prodloužená lhůta pro vyhotovení písemného rozhodnutí týkajícího se ostatních obviněných. Poté se uplatní postup předvídaný procesními normami, kdy kompletní a jednotný spisový materiál týkající se všech obviněných, včetně J. V., bude postoupen soudu prvního stupně k provedení dalších úkonů.

17. K tomu Nejvyšší soud doplňuje, že přestože dovolání má devolutivní účinek a dovolacím soudem je výlučně Nejvyšší soud (§ 265c tr. ř.), který je jediný oprávněn rozhodovat o dovolání, v řízení o dovolání je v určitém omezeném rozsahu činný i soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni a u něhož se dovolání zpravidla podává (§ 265e odst. 1 tr. ř.). Předseda senátu tohoto soudu po podání dovolání jednak činí úkony podle § 265h tr. ř. a jednak může podle § 265g odst. 2 tr. ř. vzít na vědomí zpětvzetí dovolání, nebyla-li ještě věc předložena Nejvyššímu soudu. Podle § 265h tr. ř. jde o úkony umožňující dovolacímu soudu co nejrychleji a bez zbytečných překážek rozhodnout o dovolání, popřípadě ještě předtím rozhodnout o odložení nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí. Podle § 265h tr. ř. postupuje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, i tehdy, jestliže bylo dovolání podáno podle § 265e odst. 3 tr. ř. přímo u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který ve věci rozhodl v druhém stupni, a poté bylo příslušnému soudu prvního stupně zasláno k provedení úkonů zde předpokládaných.

18. Předseda senátu příslušného soudu prvního stupně je povinen přezkoumat podané dovolání nejvyššího státního zástupce nebo obviněného (resp. obou) především z toho hlediska, zda jsou v dovolání skutečně všechny obsahové náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř., popřípadě modifikované podle § 265f odst. 2 tr. ř. Povinnost vyčkat uplynutí lhůty k podání dovolání všem oprávněným osobám vyplývá z požadavku, aby mohl dovolací soud rozhodnout najednou o všech případných dovoláních podaných proti témuž rozhodnutí. I když uvedená lhůta již uplynula, spisy lze předložit Nejvyššímu soudu až poté, co proběhly všechny úkony předpokládané v § 265h odst. 1 a 2 tr. ř. Spisy je tedy možné předložit Nejvyššímu soudu až po dokončení řízení u soudu prvního stupně, nejde-li o výjimku podle § 265h odst. 3 tr. ř. Je-li již dokončeno řízení před soudem prvního stupně, tj. jestliže byly provedeny všechny úkony předpokládané v § 265h odst. 1 a 2 tr. ř, pokračuje Nejvyšší soud v řízení o dovolání. Není-li podle názoru Nejvyššího soudu řízení před soudem prvního stupně dokončeno, vrátí mu spisy k dokončení tohoto řízení, a to případně i s upozorněním, které úkony je třeba ještě provést, jestliže předseda senátu soudu prvního stupně již považoval (nesprávně) řízení u soudu prvního stupně za skončené.

19. Z uvedeného se tedy podává, že je nezbytné, aby byla dodržena procesní posloupnost tak, jak je upravena trestním řádem. V projednávané trestní věci je třeba navíc přihlédnout k tomu, že je zde několik obviněných, o jejichž odvoláních rozhodoval soud druhého stupně dvěma rozhodnutími při existenci jednoho společného spisového matriálu vedeného pod sp. zn. . Z těchto důvodů považuje Nejvyšší soud návrh obviněného J. V. na předložení jeho dovolání Nejvyššímu soudu včetně spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. do 3 týdnů za nedůvodný.

20. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích rozhodl tak, že návrh obviněného J. V. ze dne 2. 12. 2021 jako nedůvodný zamítl, neboť nebylo shledáno, že by v řízení vedeném před Vrchním soudem v Olomouci pod sp. zn. docházelo k průtahům, když obviněným požadovaný procesní úkon v podobě určení lhůty 3 týdnů Vrchnímu soudu v Olomouci k předložení spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2021, č. j. -5634, se jeví minimálně předčasným, pročež jej zamítl.

21.

Současně bylo rozhodnuto podle ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích a o náhradě nákladů řízení, a to tak, že obviněný

J. V. jako neúspěšný

navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé

a contrario

zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení případně vznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. 1. 2022 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu