Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 673/2021

30 Nd 673/2021-41

USNESENÍ

ZPH invest s.r.o.

Dúha reality s. r. o.

, identifikační číslo osoby 50 090 577, se sídlem v Bratislavě, Sliezska 1, Slovenská republika, o zaplacení částky 490 100 EUR s příslušenstvím, o návrhu žalobkyně na určení místní příslušnosti soudu, takto:

Žalobu žalobkyně ZPH invest s.r.o., o zaplacení částky 490 100 EUR s příslušenstvím, směřující proti žalované Dúha reality s.r.o., projedná a rozhodne Okresní soud ve Vsetíně – pobočka Valašské Meziříčí.

Odůvodnění:

Nejvyššímu soudu byl dne 31. 12. 2021 doručen návrh na určení místně příslušného soudu pro řízení o žalobě, jíž se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení částky 490 100 EUR s příslušenstvím, a to s odkazem na smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 28. 6. 2016 a 10. 3. 2017. Žalobkyně, která nabyla pohledávku postoupením (původním věřitelem byl Z. J.), zdůraznila, že z předmětných smluv, konkrétně z jejich článků V. odst. 3. vyplývá dohoda tehdejších účastníků, že pravomoc k řešení sporů z uvedených smluv anebo o nároku na náhradu škody mají příslušné soudy v České republice, nebyl však jimi určen k řešení takto vzniklých sporů konkrétní místně příslušný český soud.

Podle (dále jen „ “) jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Jelikož návrh na určení místní příslušnosti byl předložen přímo žalobkyní, aniž by v dané věci dosud probíhalo řízení před českými soudy, zkoumal Nejvyšší soud, zda je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. ). Postupoval přitom podle přímo aplikovatelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“.

Jak vyplývá z obsahu spisu, spor je veden o zaplacení částky 490 100 EUR s příslušenstvím na základě dvou uzavřených smluv. V jejich článku V. odst. 3 se zapůjčitel a vydlužitel dohodli, že pravomoc k řešení sporů z uvedených smluv nebo vzniklých v souvislosti s nimi bude mít „věcně a místně příslušný český soud“. Při projednávání sporu bude použito právo České republiky (čl. V odst. 2 smlouvy).

Podle bodu 14 recitálu nařízení Brusel I bis, pokud jde o volbu příslušného soudu, musí být respektována smluvní volnost stran, s výjimkou smluv týkajících se pojištění, spotřebitelských a pracovních smluv, u kterých je možnost volby příslušných soudů omezena (což ovšem není případ projednávané věci), aniž by tím byla dotčena výlučná kritéria pro určení příslušnosti stanovená tímto nařízením.

V projednávané věci nejde o žalobu ze spotřebitelské smlouvy. Ochranu spotřebitele podle oddílu 4 nařízení Brusel I bis nelze rozšířit na právnické osoby, které v řízení vystupují v roli postupníků pohledávek spotřebitelů (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2021, sp. zn. ).

Podle čl. 23 odst. 1 nařízení Brusel I bis, dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy tohoto členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná.

Je namístě uvést, že podle Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), bude ve smyslu čl. 23 odst. 1 nařízení Brusel I bis platné i takové ujednání, které sice výslovně neuvede příslušný soud, ale umožní jeho určení. Postačí, aby takové ujednání určovalo objektivní kritéria, na jejichž základě se strany dohodly ohledně výběru soudu nebo soudů, kterým předloží vzniklé spory. Uvedená kritéria, která musí být dostatečně přesná, aby umožnila soudu určit, zda je příslušný, mohou být případně konkretizována vlastními okolnostmi projednávané věci (srov. rozsudek SDEU ze dne 9. 11. 2000, ve věci C-387/98, Coreck Maritime GmbH proti Handelsveem BV a dalším, bod 15; v tomto rozsudku přitom SDEU shledal dostatečně určitou dohodu, podle níž „jakýkoliv spor vztahující se k tomuto nákladovému listu bude rozhodnut ve státě, ve kterém má dopravce svoji hlavní provozovnu“). V poměrech projednávané věci proto platí, že z uzavřené prorogační doložky (jejíž znění je totožné v obou smlouvách, z nichž je žalováno) proto bez pochybností vyplývá, že k projednání daného sporu jsou mezinárodně příslušné soudy České republiky, aniž by však účastnice vymezily konkrétní místně příslušný soud. Takto jimi projevenou vůli je třeba respektovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. , bod 32).

Podle , nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.

Podle je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle ustanovení je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.

Podle proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

Podle je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v , k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.

Nejvyšší soud uzavírá, že v dané věci podmínky pro určení místní příslušnosti chybějí, neboť žalovaná, jež je obchodní společností (právnickou osobou) se sídlem ve Slovenské republice, nemá obecný soud v České republice, v České republice nemá umístěn závod či organizační složku závodu a není známo, že by měla v České republice majetek. Nejsou splněny ani podmínky pro místní příslušnost konkrétního soudu na výběr danou či výlučnou.

Nejvyšší soud proto, přihlížeje k zásadně hospodárnosti řízení ( ), ve smyslu určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud ve Vsetíně – pobočka Valašské Meziříčí, v jehož obvodu má podle údajů obchodního rejstříku bydliště jednatel žalované, a který rovněž není vzdálen sídlu zástupce žalobkyně. Nejvyšší soud tak vzal na zřetel zásadu hospodárnosti řízení v podobě dostupnosti určeného soudu z hlediska sídla obou účastníků (jejich zástupců).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 1. 2022

JUDr. David Vláčil předseda senátu