Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 47/2020-A-27

KSBR 44 INS XY29 NSČR 47/2020-A-27

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužnice M. M., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu věřitele KAPPA RESIDENTIAL s. r. o., se sídlem v Ostravě, Únorová 858/6, PSČ 712 00, identifikační číslo osoby 02272822, zastoupeného Mgr. Jiřím Daňkem, advokátem, se sídlem v Brně, Rašínova 103/2, PSČ 602 00, o dovolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. ledna 2020, č. j. XY, 2 VSOL XY, takto:

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 9. prosince 2019, č. j. XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) odmítl insolvenční návrh, jímž se věřitel KAPPA RESIDENTIAL s. r. o. domáhal zjištění úpadku dlužnice M. M. (bod I. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku) a vrátil insolvenčnímu navrhovateli zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč (bod III. výroku).

2. Učinil tak proto, že insolvenční návrh neobsahoval dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, z nichž by (pokud by je soud shledal pravdivými) bylo možno dovodit úpadek dlužnice.

3. K odvolání insolvenčního navrhovatele Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

4. Odvolací soud shodně s insolvenčním soudem spatřoval vady insolvenčního návrhu v tom, že neobsahoval jakékoli tvrzení o splatnosti pohledávky insolvenčního navrhovatele (z titulu práva na vrácení kupní ceny ve výši 2.280.012 Kč pro odstoupení od kupní smlouvy uzavřené s dlužnicí dne 6. června 2018), tj. o skutečnosti, ze které vyplývá oprávnění insolvenčního navrhovatele (aktivní věcná legitimace) podat insolvenční návrh vůči dlužnici ve smyslu a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ).

5. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podal insolvenční navrhovatel dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2012, sen. zn. (jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 9, ročník 2013, pod číslem 130), a ze dne 31. května 2017, sen. zn. ), namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

6. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. článek II, bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

7. Dovolání je přípustné podle , neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, a napadené rozhodnutí závisí na posouzení právní otázky, jejíž řešení odvolacím soudem je rozporné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

8. V posouzení náležitostí insolvenčního návrhu a okolností, za nichž lze odmítnout insolvenční návrh pro vady podle , byla rozhodovací praxe soudů již sjednocena (ustálena) následovně:

[1] V usnesení ze dne 22. září 2011, sen. zn. , Nejvyšší soud uzavřel, že obsahové náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení a byť jen přiměřená aplikace ustanovení je tudíž vyloučena.

[2] V usnesení ze dne 26. února 2009, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvětlil, že povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.

[3] Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2010, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 26/2011“), se pak podává, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že „dlužník je v úpadku“, nebo mu „úpadek hrozí“, případně, že dlužník „je insolventní“, nebo že „je v platební neschopnosti“, anebo že „je předlužen“, není ve smyslu ustanovení uvedením okolností, které úpadek osvědčují.

[4] V usnesení ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 44/2012“), Nejvyšší soud dále uzavřel, že také věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o těchto pohledávkách a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

[5] Z R 26/2011 i R 44/2012 se též podává, že v případě úpadku ve formě dlužníkovy platební neschopnosti ( ) je požadavek, aby měl dlužník více věřitelů ( ), splněn, má-li nejméně dva věřitele, z nichž každý má vůči němu pohledávku po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ( ).

9. K uvedeným judikatorním závěrům lze dodat, že musí-li insolvenční návrh (věřitele) obsahovat konkrétní údaje o splatnosti pohledávky dalšího věřitele, tím spíše musí obsahovat konkrétní údaj o splatnosti pohledávky samotného insolvenčního navrhovatele, neboť právě existence splatné pohledávky insolvenčního navrhovatele zakládá jeho aktivní legitimaci podat vůči dlužníkovi insolvenční návrh.

10. Na rozdíl od odvolacího soudu má však Nejvyšší soud za to, že v projednávané věci insolvenční navrhovatel uvedl v insolvenčním návrhu tvrzení o důvodu vzniku své pohledávky vůči dlužníkovi i její splatnosti dostatečně určitě, tudíž byl insolvenční návrh projednatelný. Existence splatné pohledávky vyplývá totiž již z tvrzení, že insolvenční navrhovatel odstoupil od (označené) kupní smlouvy, což navrhoval prokázat důkazem označeným „Odstoupení … ze dne 9. listopadu 2018“, a dále z tvrzení, jaká byla výše nevrácené kupní ceny.

11. Napadené rozhodnutí je s výše citovanou judikaturou v rozporu. Nejvyšší soud proto, maje za splněné předpoklady určené ustanovením , změnil napadené rozhodnutí tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 12. 2021

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu