Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 215/2022

33 Cdo 215/2022-870

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně HOSPIMED, spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Malešická 2251/51, identifikační číslo osoby 00676853, zastoupené Mgr. Pavlem Markem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1070/19, proti žalované Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, se sídlem Kolín, Žižkova 146, identifikační číslo osoby 27256391, zastoupena JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D., advokátem, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00, Praha 2, o zaplacení smluvního úroku z prodlení z částky 66 000 000 Kč a o 290 425 Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 10. 2021, č. j. -808, , takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 9. 2020, č. j. -664, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení z částky 66 000 000 Kč ve výši 0,01 % denně od 21. 8. 2012 do 10. 1. 2020 (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 290 425 Kč (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výrok III. a IV.). Usnesením ze dne 8. 10. 2020, č. j. -681, soud prvního stupně zamítl návrh žalobkyně ze dne 1. 10. 2020 na doplnění rozsudku ze dne 3. 9. 2020, č. j. -664 o výrok, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 17 813 400 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení.

Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 26. 10. 2021, č. j. -808, , rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a zastavil řízení o odvolání žalobkyně proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 10. 2020, č. j. -681; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Žalovaná tvrdila, že uhrazení částky přiznané žalobkyni odvolacím soudem by jí způsobilo významné komplikace při financování provozu nemocnice a poskytování zdravotní péče, když odvolacím soudem žalobkyni přiznaná částka představuje cca 25 % ročních nákladů na léčiva a distributoři léčiv zastavují jejich dodávky při nezaplacení ve lhůtě splatnosti. Nedostatek finančních prostředků by zkomplikoval provoz nemocnice i v dalších provozních oblastech, což by bylo zvláště citelné v situaci, kdy zdravotnické zařízení žalované je klíčové pro poskytování péče o covidové pacienty ve Středočeském kraji. Výdaj ve prospěch žalobkyně by pro žalovanou představoval významnou újmu, zároveň by se odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nedotkl právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení. Žalovaná je tedy přesvědčena, že jsou naplněny důvody pro přiznání odkladného účinku dovolání.

Podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je úspěšnost dovolání nepravděpodobná.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 2. 2022

JUDr. Pavel Horňák

předseda senátu