Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 157/2021

11 Tcu 157/2021-21

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

J. Č.

, nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Hof, trestního senátu s přísedícími, Spolková republika Německo, ze dne 9. 1. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 9208/18, který nabyl právní moci dne 5. 2. 2019,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Okresního soudu Hof, trestního senátu s přísedícími, Spolková republika Německo, ze dne 9. 1. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 9208/18, který nabyl právní moci dne 5. 2. 2019 (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byl J. Č.

(dále též „odsouzený“)

uznán vinným ze spáchání trestného činu nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém v jednočinném souběhu s nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v množství větším než malém podle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1, § 29a odst. 1, č. 2, § 30 odst. 1, č. 4 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky

(BtMG)

a německého

(StGB)

, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Hof se obviněný J. Č. shora uvedené trestné činnosti drogového charakteru dopustil v podstatě tím, že:

v odpoledních hodinách dne 13. 7. 2018 převezl svým osobním motorovým vozidlem tov. zn. Škoda Fabia, reg. zn. XY, z České republiky na území Spolkové republiky Německo přes hraniční přechod XY, katastr obce XY, celkem 212,3 gramů marihuany s obsahem účinné látky ve výši 22,26 gramů delta-9-tetrahydrokanabinolu (THC), které na území České republiky zakoupil na tzv. vietnamském tržišti ve XY za cenu 27.000 Kč (což odpovídá cca částce 1.100 EUR) a měl v plánu ji dne 14. 7. 2018 ve 2:30 hod. na nádraží v XY se ziskem prodat Ch. K. za cenu 2.000 EUR, ačkoliv nedisponuje povolením Spolkového u pro léčiva a medicínské produkty podle č. 1 zákona o nakládání s omamnými prostředky.

3. Dne 13. 10. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Hof, trestního senátu s přísedícími, Spolková republika Německo, ze dne 9. 1. 2019, sp. zn. 7 Ls 313 Js 9208/18, který nabyl právní moci dne 5. 2. 2019, ve vztahu k osobě odsouzeného J. Č. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený J. Č. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, neboť se v daném případě jednalo o neoprávněný dovoz marihuany obsahující psychotropní látku delta-9-THC, a to za účelem její další distribuce třetím osobám. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona.

7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený J. Č. se dopustil úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým množstvím návykové látky, se kterou za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal, jakož i vyšší mírou její koncentrace, resp. kvality. V této souvislosti nelze pominout ani bohatší trestní minulost odsouzeného, který byl v rozmezí let 2009 až 2016 na území České republiky třikrát trestně stíhán a odsouzen, a to převážně pro trestnou činnost narušující soužití lidí (opakovaně za spáchání trestných činů výtržnictví) a majetkového charakteru (konkrétně trestný čin úvěrového podvodu). Přestože všechna odsouzení za předchozí trestnou činnost již byla zahlazena, jsou z této skutečnosti zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, čemuž ostatně odpovídá i předchozí odsouzení na území Spolkové republiky Německo z roku 2016 pro spáchání trestného činu proti dopravním předpisům.

8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Hof, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a tří měsíců. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly, a to i přes dosavadní bezúhonnost jeho osoby, splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. Č. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 10. 2021

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu