Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 77/2021

11 Tcu 77/2021-30

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

M. V.

, narozeného dne XY v XY, rozsudkem Tribunálu města Říma ze dne 10. 2. 2016, Italská republika, ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu města Říma ze dne 22. 9. 2016, Italská republika, sp. zn. 11729/2016,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í:

1. Rozsudkem Tribunálu města Říma, Italská republika, ze dne 10. 2. 2016, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu města Říma, Italská republika, ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 11729/2016, který nabyl právní moci dne 7. 1. 2017, byl odsouzený M. V. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle článku 629 odst. 1, 2 italského . Za uvedený trestný čin mu cizozemské soudy uložily nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a peněžitý trest ve výši 300 EUR.

2. Podle skutkových zjištění cizozemských soudů se odsouzený dopustil daného trestného činu tím, že:

poté, co se mu podařilo na palubě autobusu vytáhnout z tašky poškozené M. peněženku, z tohoto vystoupil a následně nastoupil do jiného autobusu č. 628, a poškozená, když si krádež uvědomila, byla nucena jej pronásledovat. Proto spolu se svými přítelkyněmi nastoupily do autobusu č. 628, kde se jim podařilo dostihnout odsouzeného, načež všichni vystoupili na zastávce XY, kde do nich odsouzený strkal a tahal se s nimi a teprve po zásahu svědka T. S. odsouzený vytáhl z kapsy peněženku poškozené, které se předtím zjevně (byť jen dočasně) zmocnil.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku).

7.

In concreto

je třeba jednání odsouzeného popsané výše posoudit jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. c), d) tr. zákoníku, neboť odsouzený si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, takový čin spáchal na věci, kterou měl jiný při sobě a bezprostředně po činu se pokusil uchovat si věc násilím.

Formální podmínky

podle § 4a odst. 3 zákona jsou tak v případě odsouzeného splněny.

8. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se dopustil trestného činu, jehož objektem je zájem na ochraně vlastnického práva, přičemž společenskou škodlivost jeho jednání zvyšuje skutečnost, že jím naplnil hned dva alternativní znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody, společně s peněžitým trestem ve výši 300 EUR. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. V. výše uvedenými cizozemskými rozhodnutími hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 10. 2021JUDr. Tomáš Durdíkpředseda senátuVypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph.D.