Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 175/2021

11 Tcu 175/2021-26

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

S. R.

, rozeného J. L., nar. XY v XY, rozsudkem Řádného tribunálu v Pordenone, Italská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 468/16, číslo rozsudku 1727/16, ve spojení s rozhodnutím Odvolacího soudu v Terstu, Italská republika, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 775/2016, číslo rozhodnutí 1461/2016, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2017,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Řádného tribunálu v Pordenone, Italská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 468/16, číslo rozsudku 1727/16, ve spojení s rozhodnutím Odvolacího soudu v Terstu, Italská republika, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 775/2016, číslo rozhodnutí 1461/2016, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2017 (dále též “cizozemské rozhodnutí”), byl S. R., rozený J. L. (dále též “odsouzený”) uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním podle , , bis odst. 5 italského , a odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců a dále k pokutě ve výše 200 eur.

2. Podle skutkových zjištění Řádného tribunálu v Pordenone se S. R. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že

dne 20. 4. 2016 v obci XY ve vzájemné součinnosti s F. L., R. S. a R. S. realizovali kroky jednoznačně směřující ke spáchání trestného činu vloupání do bytu, když F. L. pronikl s jasnou záminkou pod dotazem, zda se jedná o hotel, do bytu poškozeného A. T., aby odcizil zde se nacházející předměty, zatímco další tři osoby čekaly na F. S. před budovou, konkrétně R. S. čekal ve dvoře domu a R. S. a J. L. čekali v motorovém vozidle s motorem nastartovaným pro potřeby útěku, přičemž tento úmysl se jim nezdařil z důvodů ležících mimo jejich vůli, neboť v bytě se vyskytoval poškozený coby jeho majitel.

3. Dne 27. 10. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Řádného tribunálu v Pordenone, Italská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 468/16, číslo rozsudku 1727/16, ve spojení s rozhodnutím Odvolacího soudu v Terstu, Italská republika, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 775/2016, číslo rozhodnutí 1461/2016, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2017, ve vztahu k osobě odsouzeného S. R. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že S. R. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s trestným činem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, neboť odsouzený společným jednáním s dalšími osobami neoprávněně vnikl do obydlí jiného a současně se společným jednáním s dalšími osobami pokusil přisvojit si cizí věci tím, že se jí zmocní, avšak k dokonání tohoto činu nedošlo. Ve vztahu k osobě odsouzeného je oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Řádného tribunálu v Pordenone, jímž byl pravomocně uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním podle italského , dána rovněž jeho bohatší trestní minulostí, když se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u trestného činu krádeže ve smyslu tr. zákoníku) poté, co byl dne 14. 7. 2011 usnesením Okresního soudu Brno - venkov, sp. zn. , podmíněně propuštěn z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody ve výměře devatenácti měsíců, který mu byl pravomocně uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2009, sp. zn. , mimo za trestný čin krádeže podle , odst. 2 tr. zákona, se stanovením zkušební doby v trvání tří let za současného vyslovení dohledu (tj. do 19. 1. 2016), resp. poté, co dne 19. 4. 2015 vykonal nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře třiceti šesti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. , jímž byl pravomocně uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle , b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením citovaného zákona.

7. V nyní posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť nelze pominout, že odsouzený S. R. výše uvedeným jednáním, jímž byl uznán vinným citovaným rozsudkem Řádného tribunálu v Pordenone, ve spojení s rozhodnutím Odvolacího soudu v Terstu, naplnil zákonné znaky více úmyslných trestných činů. Společenská škodlivost jednání odsouzeného je tak zvyšována nejen způsobem provedení činu, ale též jeho bohatší trestní minulostí, neboť v rozmezí let 2004 až 2019 byl na území České republiky celkem dvětkrát trestně stíhán a odsouzen, a to zpravidla pro majetkovou trestnou činnost, byť zčásti je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně se odsouzený v období roku 2017 dopustil celkem ve dvou případech další trestné činnosti, a to nejen majetkového charakteru, i na území Italské republiky, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.

8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Řádného tribunálu v Pordenone, ve spojení s rozhodnutím Odvolacího soudu v Terstu, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku a čtyř měsíců za současné uložení pokuty (peněžitého trestu) ve výši 200 eur. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení S. R. příslušným soudem Italské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.

P o u č e n í :Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 11. 2021

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu