Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
88658.html
HTML · 0 B
No categories available
I.ÚS 955/15
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele J. P., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem se sídlem Minská 38, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 38 Co 332/2014 -395 ze dne 18. 12. 2014 a rozsudku Městského soudu v Brně č.j. 24 Nc 44/2012 -279 ze dne 2. 7. 2014, za účasti vedlejší účastnice K. K., zastoupené Mgr. Ondřejem Adametzem, advokátem se sídlem v Brně, Pekařská 12, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou dne 30. 3. 2015 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, jimiž byla nezletilá S. P. svěřena do péče matky, vedlejší účastnice. Stěžovatel, otec nezletilé, namítá, že těmito rozsudky bylo zasaženo zejména do jeho základních práv podle čl. 10 odst. 2 , čl. 32 odst. 1 , 3 a 4 a čl. 36 Listiny základních práv a svobo d (dále jen "Listina "), jakož i práv podle čl. 3 odst. 1 a 5, čl. 5 odst. 2 , 8, 9 a celé řady dalších článků Úmluvy o právech dítěte.
2. Ústavní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že Krajský soud v Brně k odvolání stěžovatele potvrdil výrok I. Městského soudu v Brně týkající se svěření nezletilé do péče matky, jakož i výroky II a III (týkající se platby výživného stěžovatelem), nicméně zrušil výroky č. IV (týkající se rozsahu styku stěžovatele se svou dcerou), jakož i výroky V. a VI. (týkající se nákladů řízení a náhrady nákladů řízení), a v tomto rozsahu vrátil věc Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
3. Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti je její subsidiarita. Přezkum a případný zásah Ústavního soudu je tak zásadně namístě až tehdy, pokud stěžovatelova základní práva nebyla ochráněna jinými procesními prostředky, které mu zákon poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Ve věcech svěřování dítěte do péče jsou rozhodnutí o tom, komu bude dítě svěřeno do péče, a rozhodnutí o rozsahu styku každého rodiče s dítětem, nerozlučně spjaty. Rozsah styku s rodičem, kterému nebylo dítě svěřeno do péče, tak může být klíčovým faktorem pro posouzení souladnosti rozhodnutí obecných soudů o svěření do péče nezletilého dítěte s ústavním pořádkem. V projednávané věci však řízení v části týkající se rozsahu styku stěžovatele se svou dcerou stále probíhá před obecnými soudy. Za této situace - i s ohledem na princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do pravomoci jiných orgánů veřejné moci - zatím Ústavní soud není oprávněn podanou ústavní stížnost věcně projednat; naopak je třeba dát přednost dokončení probíhajícího řízení před obecnými soudy, v němž stěžovatel případně může dosáhnout ochrany svých základních práv.
4. Z uvedených důvodů tedy Ústavní soud podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů řízení o ústavní stížnosti přerušil, a to do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o rozsahu styku stěžovatele s jeho nezletilou dcerou, tj. než bude rozhodnuto o části návrhu vedlejší účastnice na svěření nezletilé do její péče, jež byla vrácena Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení. O tom bude Ústavní soud zpraven stěžovatelem.
5. Ústavní soud podotýká, že v daném případě nepřistoupil - při shledání dosavadního nevyčerpání všech zákonem poskytovaných prostředků k ochraně práva stěžovatele - k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost, nýbrž "pouze" k přerušení řízení, a to s ohledem na závažnost stěžovatelem namítaného zásahu a zejména celkovou dobu, která již uplynula od vydání napadených rozhodnutí městského soudu a krajského soudu. V této souvislosti Ústavní soud konstatuje, že potvrzením výroku prvoinstančního soudu o svěření nezletilé do péče a zrušením výroku prvoinstančního soudu Krajský soud v Brně výrazně zkomplikoval procesní situaci stěžovatele a zbytečně oddálil ukončení dotčeného řízení. Toto procesní "rozdělení" obou výroků je podle Ústavního soudu na hraně ústavnosti. Vzhledem k propojenosti rozhodnutí o svěření do péče a rozhodnutí o rozsahu styku každého rodiče s dítětem tím Krajský soud v Brně totiž rovněž znemožnil okamžitý přezkum ze strany Ústavního soudu. Podle názoru Ústavního soudu je tedy záhodno celou věc dále co nejméně prodlužovat, a proto apeluje na oba obecné soudy, aby tuto věc rozhodly v co nejkratší době.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. června 2015
Ludvík David, v. r.
předseda senátu