Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 180/2021

11 Tcu 180/2021-23

USNESENÍ

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Trestního soudu v Charleville-Mezieres, Francouzská republika, ze dne 16. 1. 2019, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Remeši, Francouzská republika, ze dne 4. 7. 2019, sp. zn. 1927401014, který nabyl právní moci 12. 7. 2019, byl H. T. V. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže s dvěma přitěžujícími okolnostmi, podle čl. 311-4, 311-1, 121-5, 311-4 odst. 11, 311-14 1, 2, 3, 4, 6 a čl. 121-5, francouzského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený H. T. V. dopustil trestné činnosti v podstatě tím,

že:

dne 9. 7. 2016 vešel do baru – trafiky „L. S.“ v XY, kde se v té době nacházeli dva zaměstnanci A. a E. L. a zákazníci Y. C., A. H., B. F., H. C. a F. K. Odsouzený, jehož tvář byla částečně skryta slunečními brýlemi, čekal, až přijde na řadu, a když jej E. L. chtěla obsloužit, všimla si, že v pravé ruce drží zbraň, kterou nabil, namířil na ni a opakovaně pronesl: „dej mi peníze“. A. L. začal vybírat bankovky z pokladny a levou rukou uchopil zlomenou kulečníkovou hůl, kterou namířil proti pachateli. Ten začal panikařit a několikrát zopakoval, aby mu dal padesát euro. Když se k odsouzenému otočil zády, uslyšel ránu a uvědomil si, že nejde o skutečný náboj, ale o munici se slzným plynem. Odsouzenému proto řekl, že mu nic nedá a popošel směrem k němu, načež tento utekl a odjel vozidlem Škoda s reg. zn. XY, které bylo dne 1. 7. 2016 odcizeno v Praze.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený H. T. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu loupeže podle § 173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený H. T. V. se dopustil závažného trestného činu, kterým se chtěl na cizím majetku obohatit. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti, je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení H. T. V. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 11. 2021

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu