Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 177/2021

11 Tcu 177/2021-39

USNESENÍ

takto:

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Trestního soudu v Pordenone, Italská republika, ze dne 29. 4. 2016, sp. zn. 468/16, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Terstu, Italská republika, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 775/2016, který nabyl právní moci 21. 2. 2017, byl R. S. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním

,

podle §§ 56, 110, 624 odst. 5 italského trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 4 (čtyř) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. S. ve spolupachatelství s F. L., J. L. a R. S. dopustil trestné činnosti tím, že:

na základě vzájemné domluvy realizovali kroky směřující ke spáchání trestného činu vloupání do bytu na adrese XY v XY, v úmyslu odcizit zde se nacházející předměty, jejich záměr se jim však z důvodu přítomnosti majitele bytu A. T. v předmětném bytě nezdařil. Konkrétně dne 20. 4. 2016 asi v 18.35 – 18.40 hod. F. L. vešel do domu a následně otevřel dveře do pokoje bytu, kde se k jeho překvapení nacházel jeho majitel, na což zareagoval otázkou „Hotel“?. Po záporné odpovědi A. T. F. L. z bytu vyprovodil, a protože si všiml u východu z domu stojícího dalšího podezřelého muže, zavolal na policii. Mezitím spolupachatelé F. L. čekali před budovou, konkrétně R. S. ve dvoře domu a R. S. s J. L. v motorovém vozidle s nastartovaným motorem pro potřeby rychlého úniku. Po zásahu majitelem bytu přivolané policie byli pachatelé zadrženi.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokusu trestného činu krádeže podle § 21 tr. zákoníku k § 205 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. S. se pro svůj prospěch dopustil jednání v úmyslu způsobit škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal s dalšími pachateli, jakož i způsobem jeho provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 11. 2021

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu