Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 505/2021

23 Nd 505/2021

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobce F. Š., nar. XY, bytem XY, toho času a s adresou pro doručování Věznice Plzeň, Klatovská 202, 306 35 Plzeň, proti žalovaným 1) Ústavnímu soudu, se sídlem Joštova 8, 660 83 Brno 2, IČO 48513687 a 2) R. S., soudci Ústavního soudu, s adresou pro doručování Joštova 8, 660 83 Brno 2, o žalobě na ochranu před diskriminací a přiměřeném zadostiučinění, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Odůvodnění:

Nejvyššímu soudu bylo dne 15. 9. 2021 doručeno podání žalobce, označené jako „návrh na zahájení řízení“, jímž se žalobce domáhá ochrany před diskriminací, kterou spatřuje v tom, že došlo k jeho nezákonnému odsouzení k trestu odnětí svobody, v jehož důsledku došlo k zásahu do jeho práva na soudní ochranu a ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Žalobce požaduje, aby žalovaní při výkonu funkcí upustili od diskriminačního jednání a snižování jeho lidské důstojnosti při uplatňování jeho práv na soudní ochranu a odstranili jeho následky, a aby žalovaný 1) byl zavázán zaplatit žalobci částku 150 000 Kč a žalovaný 2) částku 300 000 Kč, jako náhradu nemajetkové újmy mu vzniklé. V neposlední řadě žalobce navrhuje nařízení předběžného opatření k zajištění důkazů a zajištění částek na náhradu nemajetkové újmy a zdržení se dalšího diskriminačního jednání žalovaných vůči němu, zejména označování žalobce za „kverulanta, šikanózní osobu zneužívající práva na informace“.

Podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII ), dále jen „ “, nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle , a není tedy oprávněn rozhodnout o předmětném podání, které mu bylo žalobcem podáno jako soudu věcně nepříslušnému.

Podle za stát před soudem vystupuje: a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.

Je-li účastníkem řízení stát (jenž je v soukromoprávních vztazích právnickou osobou), svá procesní práva vykonává a procesní povinnosti plní prostřednictvím organizační složky, jak ji definuje , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud není založena příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle , o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Za stát vystupuje v řízení ta organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná, což je povinen soud zjistit a jednat s ní, a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, ročník 2010).

Podle ustanovení je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.

Podle ustanovení je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle ustanovení obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.

V daném případě označil žalobce jako žalovaného 1) Ústavní soud a jako žalovaného 2) soudce Ústavního soudu. Ve smyslu výše citovaných ustanovení je obecným soudem žalovaného 1) a 2) Městský soud v Brně.

Podle bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu, rozhodne tento soud, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Ve smyslu současně uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení tím není dotčeno.

Nejvyšší soud – vzhledem k tomu, že sám není v dané věci věcně příslušný – proto rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy ( , ); současně – s odkazem na – rozhodl, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Brně ( , ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 11. 2021

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu