Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 84/2021-146

KSLB 76 INS XY76 ICm XY29 ICdo 84/2021-146

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláškav insolvenční věci dlužníka J. H., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost podané dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. dubna 2016, č. j. , 4 VSPH XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Pavlem Maršálkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Vrchlického 802/46, PSČ 460 14, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. prosince 2020, č. j. 76 ICm XY, 102 VSPH XY ( ), takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 26. listopadu 2015, č. j. , Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“)

[mimo jiné]

:

[1] Zjistil úpadek dlužníka J. H. (bod I. výroku).

[2] Povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením (bod II. výroku).

2. Usnesením ze dne 2. února 2016, č. j. , insolvenční soud mimo jiné:

[1] Schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku).

[2] Nevyhověl žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek (bod II. výroku).

[3] Uložil dlužníku, aby po dobu 5 let nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů platil v určeném poměru prostřednictvím insolvenčního správce od února 2016 nezajištěným věřitelům nejpozději k 20. dni v měsíci částku určenou dle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), z příjmů, které získá po schválení oddlužení (bod III. výroku), s tím, že první splátku uhradí dlužník 20. února 2016 (bod IV. výroku).

3. Odvolání dlužníka, které směřovalo jen proti bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu ze dne 2. února 2016, odmítl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. dubna 2016, č. j. , 4 VSPH XY, podle , (dále též jen „ “), jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn.

4. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 2. února 2016 podal dlužník dne 25. května 2016 žalobu pro zmatečnost, kterou insolvenční soud zamítl usnesením ze dne 16. října 2019, č. j. 76 ICm XY, XY.

5. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. prosince 2020, č. j. 76 ICm XY, 102 VSPH XY ( ), potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 16. října 2019.

6. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel odvolacímu soudu vytýká nepřiléhavost odkazů na „R 47/2014“ [jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč. (dále jen „R 47/2014“), které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu] a na usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 5. března 2019, sp. zn. , maje za to, že tato rozhodnutí řeší jiné otázky, než otázku přípustnosti odvolání dlužníka proti usnesení o schválení oddlužení z důvodů, které uplatnil v odvolání proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 2. února 2016.

8. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

9. S přihlédnutím k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka spojeného s povolením oddlužení (26. listopadu 2015), k době vydání usnesení o schválení oddlužení (2. února 2016) a době, kdy odvolací soud odmítl dlužníkovo odvolání (19. dubna 2016), je pro posouzení přípustnosti dovolání z pohledu rozhodných ustanovení rozhodný výklad ve znění účinném do 18. září 2016.

10. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2

11. Učinil tak proto, že co do závěru, že nejde-li o odvolání proti té části výroku usnesení o schválení oddlužení, kterou insolvenční soud zamítl žádost dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek, není dlužník osobou oprávněnou podat odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře, je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k výkladu v rozhodném znění i jednoznačnou dikcí označeného ustanovení. Srov. vedle R 47/2014 i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2015, sen. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč. Není-li odvolání dlužníka proti bodu III. výroku usnesení odvolacího soudu ze dne 2. února 2016 přípustné, pak jsou z pohledu výsledku dovolacího řízení bezcenné důvody, pro které takové (nepřípustné) odvolání podal.

12. Nejvyšší soud nepřehlédl, že insolvenční řízení v mezidobí skončilo (usnesením ze dne 3. března 2021, č. j. , jímž insolvenční soud mimo jiné vzal na vědomí splnění oddlužení a přiznal dlužníku osvobození od placení zbytku dluhů), tato skutečnost však nebyla překážkou rozhodnutí o podaném dovolání.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. listopadu 2021

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu