Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 100/2020-B-205

KSUL 79 INS XY29 NSČR 100/2020-B-205

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníků J. U., narozeného XY, bytem XY, a E. U., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. XY, o přeměně oddlužení v konkurs, o dovolání dlužníků, zastoupených JUDr. Kristinou Škampovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Pellicova 29/8a, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. července 2020, č. j. XY, 3 VSPH XY, takto:Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

2. Insolvenční soud konstatoval, že dlužníci byli vedeni nepoctivým záměrem, nevydali do majetkové podstaty částku 1 820 000 Kč (náhradu podle , kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který ponechali na území XY v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění ) a zavinili vznik nového peněžitého závazku za trvání účinků oddlužení.

3. K odvolání dlužníků Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

4. Odvolací soud uzavřel, že je dán důvod pro zrušení oddlužení dle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění účinném do 31. května 2019, pro věc rozhodném, neboť dlužníci nesplnili důležitou povinnost tím, že nevydali do majetkové podstaty částku 1 820 000 Kč. Odvolací soud dále dovodil, že je dán důvod pro zrušení oddlužení též dle , když dlužníci zavinili vznik peněžitých závazků za trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře byvše zavázáni nahradit náklady řízení vedených u Okresního soudu v Mostě, a to ve výši 19 150 Kč (řízení vedené pod sp. zn. ) a (jen dlužník) též částek dvakrát 10 313 Kč a 2 771,70 Kč (řízení vedené pod sp. zn. ).

5. Proti usnesení odvolacího soudu podali dlužníci dovolání, jehož přípustnost vymezují ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, dosud Nejvyšším soudem neřešené, a to zda restituční náhrada podle , kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území XY v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, je mimořádným příjmem, který má být použit k uspokojení věřitelů.

6. Dovolatelé považují posouzení uvedené otázky odvolacím soudem za nesprávné a argumentují ve prospěch závěru, že nebyli povinni tuto částku vydat k uspokojení věřitelů, neboť již v insolvenčním návrhu uvedli, že tento příjem očekávají vzhledem k novele zákona projednávané v Poslanecké sněmovně Parlamentu.

7. Dále dovolatelé, poměřováno obsahem dovolání, namítají rozpor usnesení odvolacího soudu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2015, sen. zn. , uveřejněným pod číslem 83/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a polemizují se závěrem, že zavinili vznik závazků k náhradě nákladů řízení, které byly dalším důvodem pro zrušení oddlužení.

8. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

9. Dovolání v dané věci je přípustné podle ustanovení , když pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v a v posouzení dovoláním otevřených právních otázek jde o věc dovolacím soudem beze zbytku neřešenou.

10. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolateli, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

11. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

12. Pro právní posouzení věci Nejvyšším soudem jsou rozhodující následující údaje z insolvenčního rejstříku, z nichž vyšly oba soudy:

[1] V dlužnickém insolvenčním návrhu manželů spojeným se společným návrhem na povolení oddlužení ze dne 26. května 2015 (doručeným insolvenčnímu soudu dne 4. června 2015) dlužníci shodně uvedli, že se jejich finanční situace zhoršila v době, kdy jim měl být v restituci vrácen majetek v XY v hodnotě cca 1,8 mil Kč po [dlužníkově] zemřelé matce; do dnešního dne se tak však nestalo.

[2] Usnesením ze dne 26. června 2015, č. j. XY, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením.

[3] Následně usnesením ze dne 11. února 2016, č. j. , insolvenční soud (mimo jiné) neschválil oddlužení dlužníků a prohlásil konkurs na jejich majetek. Toto usnesení insolvenčního soudu zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. června 2016, č. j. XY, , (v uvedeném rozsahu) a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

[4] Usnesením ze dne 8. února 2017, č. j. XY, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 9. února 2017, insolvenční soud (mimo jiné) schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře.

[5] Insolvenční soud navazujícím usnesením ze dne 4. června 2019, č. j. , (mimo jiné) zrušil dříve schválené oddlužení dlužníků a prohlásil konkurs na jejich majetek. Toto usnesení insolvenčního soudu zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. září 2019, č. j. XY, , a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

[6] Usnesením ze dne 26. listopadu 2019, č. j. XY, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 28. listopadu 2019, insolvenční soud (mimo jiné) (opětovně) zrušil schválené oddlužení dlužníků a prohlásil konkurs na jejich majetek. Toto usnesení potvrdil Vrchní soud v Praze dovoláním napadeným usnesením.

13. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení (ve znění účinném do 31. května 2019, pro věc rozhodném), jakož i níže uvedené judikaturní závěry Nejvyššího soudu (formulované po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí):

[1] Podle ustanovení je po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník povinen hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

[2] Dle ustanovení insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení.

[3] Z ustanovení plyne, že zemřela-li fyzická osoba splňující podmínky odstavce 1 písm. a) a c) nebo byla, k němuž byla prohlášena za mrtvou, a byla v den smrti nebo v den prohlášení za mrtvou občanem Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo České republiky, jsou dále oprávněnými osobami její manžel a děti, každý z nich stejných dílem, pokud jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona občany České republiky. Jde o ustanovení účinné od 1. října 2009.

[4] Z dikce ustanovení se podává, že zemřelo-li dítě, které je oprávněnou osobou podle odstavce 3 a které řádně a včas uplatnilo nárok podle , před tím, než bylo o jeho nároku rozhodnuto nebo než mu bylo vyplaceno vypořádání, jsou oprávněnými osobami jeho děti, pokud jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona občany České republiky, a to každé z nich stejným dílem; to neplatí, bylo-li již vypořádání v celé výši podle vyplaceno jiným oprávněným osobám. Jde o ustanovení účinné od 7. listopadu 2017, vložené do , kterým se mění , kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území XY v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění

[5] V usnesení ze dne 25. února 2021, sen. zn. , (vydaném k dovolání dlužníka v téže insolvenční věci) Nejvyšší soud uzavřel, že nárok na vypořádání podle (ani peněžní plnění poskytnuté z tohoto titulu) není majetkem, který nepatří do majetkové podstaty dlužníka z důvodu, že jej nelze postihnout výkonem rozhodnutí ( ).

14. Ve výše ustaveném skutkovém a právním rámci činí Nejvyšší soud k dovoláním položené právní otázce následující závěry:

15. „Jiným mimořádným příjmem“ se ve smyslu ustanovení rozumí jen takový příjem, jehož dlužník nabyl (až) za trvání účinků schváleného oddlužení (v poměrech této věci od 9. února 2017, kdy insolvenční soud zveřejnil v insolvenčním rejstříku usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) a který není vyloučen z majetkové podstaty dlužníka prostřednictvím úpravy obsažené v . K tomu budiž dodáno, že jiný než „mimořádný“ příjem, tedy příjem obvyklý či pravidelný je za trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře postižitelný (využitelný pro účely uspokojení dlužníkových nezajištěných věřitelů) již na základě ustanovení .

16. Částku 1 820 000 Kč lze vskutku pokládat za mimořádný příjem dlužníků, jelikož dlužníci ji obdrželi v průběhu trvání splátkového kalendáře (nejpozději pak dne 20. března 2019, k tomu srov. dopis dlužníka insolvenčnímu správci u B-102). Předmětný nárok na vypořádání je nárokem plynoucím přímo ze zákona, pročež je třeba dovozovat, že vznikl dnem účinnosti zákona, který daný nárok dlužníku založil, tj. v projednávané věci dnem 7. listopadu 2017, kdy nabyl účinnosti , rozšiřující okruh oprávněných osob dle zákona. Skutečnost, že již před účinností této novely (a v počáteční fázi tohoto insolvenčního řízení předcházející rozhodnutí o způsobu oddlužení) byl formulován záměr zákonodárce takovouto novelu přijmout a tuto skutečnost dlužník uvedl v přílohách svého insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, je pro posouzení okamžiku vzniku daného nároku na vypořádání právně bezvýznamná.

17. Závěr, podle kterého nejde o majetek, který nepatří do majetkové podstaty dlužníka z důvodu, že jej nelze postihnout výkonem rozhodnutí ( ), přijal Nejvyšší soud přímo pro poměry této insolvenční věci již v usnesení sen. zn. .

18. Jinak řečeno částka 1 820 000 Kč, kterou dlužníci obdrželi, tedy byla mimořádným příjmem a její nevydání k provedení mimořádné splátky proto představuje zásadní porušení podstatné povinnosti dlužníků v oddlužení plněním splátkového kalendáře a je tak důvodem pro zrušení oddlužení.

19. Jelikož se dovolatelům prostřednictvím uplatněné dovolací argumentace nepodařilo zpochybnit správnost rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání podle zamítl, a to aniž se pro nadbytečnost zabýval druhým (samostatným) důvodem pro zrušení oddlužení.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 10. 2021

Mgr. Milan Polášek předseda senátu