Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 138/2021

11 Tcu 138/2021-21

USNESENÍ

takto:

na odsouzení

občana České republiky,

D. B.,

nar. XY ve XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu Amberg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 1. 2018, sp. zn. 2 Ls 107 Js 6388/17,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu Amberg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 1. 2018, sp. zn. 2 Ls 107 Js 6388/17, který nabyl právní moci téhož dne, byl D. B. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém v jednočinném souběhu s napomáháním k nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v množství větším než malém, podle zákona o omamných látkách a německého trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se D. B. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:

ačkoliv věděl, že nemá povolení Spolkového u pro léčiva a medicínské produkty nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky, dne 29. 6. 2017 ve 14,00 hod., převezl z České republiky přes hraniční přechod Waidhaus v dálkovém autobusu 1.926,9 gramů marihuany na území Spolkové republiky Německo, aby ji za úplatu předal dosud nezjištěné osobě, v oblasti XY. Marihuanu mu předtím předala neznámá osoby „D.“ v Praze v 11,00 hodin. Za předání marihuany si měl odsouzený ponechat z výnosu z prodeje, který byl sjednán osobou z Prahy s osobou ze XY po jejím obdržení, částku ve výši 2.000 euro. Zbytek výnosu měl poté přivézt osobě z Prahy. Dne 29. 6. 2017 ve 14.30 hod. však byl zadržen příslušníky Spolkové policejní inspekce Waidhaus v oblasti spolkové dálnice BAB A6, XY, úsek XY, XY, a marihuana o obsahu účinné látky ve výši 246,7 gramů THC, byla zajištěna.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený D. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený D. B. se pro svůj finanční prospěch podílel na nedovoleném dovozu a obchodování s omamnou látkou (marihuanou). Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována množstvím obchodované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. 10. 2021

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu