Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 501/2021

23 Nd 501/2021

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce F. Š.,narozeného dne XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti žalovaným 1) České republice – Městskému soudu v Praze, se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2, identifikační číslo osoby 00215660, a 2) A. S.,soudci Městského soudu v Praze, o ochranu před diskriminací, o nařízení předběžného opatření a o zaplacení 400 000 Kč, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Odůvodnění:

Žalobce Nejvyššímu soudu dne 3. 9. 2021 adresoval podání označené jako „návrh na zahájení řízení“, jímž se domáhá ochrany před diskriminací. Té se žalovaní měli dopustit jednak nezákonným odsouzením žalobce k trestu odnětí svobody, v jehož důsledku došlo k zásahu do práva žalobce na soudní ochranu a ke zhoršení zdravotního stavu žalobce vedoucí k jeho trvalé invaliditě, a také „soustavným snižováním jeho lidské důstojnosti organizovanou neúctou justičních složek“ v řadě soudních řízeních, ve kterých je žalobce účastníkem. Žalobce požaduje, aby žalovaní upustili od diskriminačního jednání a odstranili jeho následky. Dále se žalobce domáhá zaplacení 100 000 Kč na žalované 1) a zaplacení 300 000 Kč na žalovaném 2) jako náhrady nemajetkové újmy vzniklé žalobci. V neposlední řadě žalobce navrhuje nařízení předběžného opatření k zajištění důkazů, zajištění částek na náhradu nemajetkové újmy a zdržení se dalšího diskriminačního jednání žalovaných, zejména označování žalobce za „kverulanta, šikanózní osobu zneužívající svá práva a ohrožující výkon správy soudu.“

Podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII ), dále jen „ “, nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle , a není tedy oprávněn rozhodnout o předmětném podání, které mu bylo žalobcem podáno jako soudu věcně nepříslušnému.

Podle za stát před soudem vystupuje: a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.

Je-li účastníkem řízení stát (jenž je v soukromoprávních vztazích právnickou osobou), svá procesní práva vykonává a procesní povinnosti plní prostřednictvím organizační složky, jak ji definuje , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud není založena příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle , o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Za stát vystupuje v řízení ta organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná, což je povinen soud zjistit a jednat s ní, a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, ročník 2010).

Podle ustanovení je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.

Podle ustanovení je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle ustanovení obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.

V daném případě označil žalobce jako žalovanou 1) Českou republiku – Městský soud v Praze, se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2. Obecným soudem žalované 1) je tudíž Obvodní soud pro Prahu 2.

Podle bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu, rozhodne tento soud, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Ve smyslu současně uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení tím není dotčeno.

Nejvyšší soud – vzhledem k tomu, že sám není v dané věci věcně příslušný – proto rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy ( , ); současně – s odkazem na – rozhodl, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2 ( , ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 10. 2021

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.

předseda senátu