Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 100/2021

11 Tcu 100/2021-

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

V. Ř.

, narozeného dne XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu v Kleve ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 110 KLs-204 Js 147/17-39/17,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í:

1. Rozsudkem Zemského soud v Kleve (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 110 KLs-204 Js 147/17-39/17, který nabyl právní moci dne 13. 7. 2018, byl V. Ř. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu dovozu omamných a psychotropních látek v množství větším než malém podle § 30 odst. 1 bodu 4 BtMG a trestného činu napomáhání k obchodování s omamnými a psychotropními látkami v množství větším než malém podle § 27 StGB k § 29a odst. 1, bodu 2 BtMG. Za tyto sbíhající se trestné činy cizozemský soud odsouzenému uložil podle § 30 odst. 1 bodu 4 BtMG a § 52 StGB nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 5 (pěti) let a dále podle § 33 BtmG a § 74 StGB trest propadnutí věci, konkrétně 991,5 g kokainu.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil uvedených trestných činů (stručně řečeno) tím, že:

od blíže neustanoveného obchodníka s drogami se sídlem v České republice obdržel zakázku, aby přijal větší množství omamných látek v Rotterdamu, Nizozemském království, a aby tyto přepravil přes Spolkovou republiku Německo do Prahy. Zadavatel zakázky odsouzenému slíbil za přepravu omamných látek odměnu, jejíž výše však zůstala neznámá; odsouzený prohlásil, že je ochoten poptávanou přepravu provést.

Protože odsouzený nedisponoval vlastním motorovým vozidlem, pronajal si dne 27. 10. 2017 na cestu do Nizozemí u společnosti AUTO-MIT, spol. s r. o. v Praze osobní vozidlo zn. Nissan Almera s reg. zn. XY. Písemnou smlouvu o nájmu odsouzený podepsal osobně, sjednané nájemné však doposud neuhradil. Vozidlo si odsouzený převzal téhož dne a časně ráno dne 30. 10. 2017 s ním odjel sám do Rotterdamu, kam dorazil v 10:30 hod.

V Rotterdamu se odsouzený zdržel necelou hodinu, kdy během této doby byly podle ujednání s výše uvedeným obchodníkem s drogami skryty ve zmíněném vozidle dva balíčky s drogou, a to s vědomím a souhlasem odsouzeného. Jeden balíček byl umístěn pod rohoží v prostoru před sedadlem spolujezdce, druhý pod rohoží na straně řidiče, přičemž samotné rohože byly přes balíčky s drogou volně položeny. Dohromady oba balíčky obsahovaly 991,5 g kokainu s množstvím účinné látky hydrochloridu kokainu nejméně 853 g. Ačkoliv nebylo postaveno na jisto, zda odsouzený věděl o přesném množství drogy a druhu účinné látky, bylo mu známo, že ve vozidle převáží větší množství omamné látky. Odsouzený tak považoval minimálně za vážně možné, že šlo o tvrdou drogu jako je kokain, ve skutečně existující řadové velikosti a s později zjištěným obsahem účinné látky. Bylo mu rovněž známo, že přepravu této látky zajišťuje proto, aby mohla být prodávána v České republice se ziskem. S tím vším odsouzený vědomě počítal a činil tak za účelem splnění dohody s blíže neustanoveným obchodníkem s drogami a za účelem obdržení slíbené odměny.

Dne 30. 10. 2017 se odsouzený vydal kolem 11:30 hod. na zpáteční cestu do Prahy. Při překračování hranic mezi Nizozemským královstvím a Spolkovou republikou Německo byl celní hlídkou v rámci namátkové kontroly vyzván, aby zastavil na parkovišti XY u dálnice č. 3, což splnil. Zasahující policisté následně nasadili psa na vyhledávání drog, který označil ve vozidle místo před sedadlem spolujezdce, kde byl následně nalezen ukrytý balíček s kokainem. Provedení stíracího testu na přítomnost omamných a psychotropních látek na rukou odsouzeného přineslo pozitivní výsledek ve vztahu k látce kokain. Při bližším prohledání vozidla pak byla nalezen i druhý balíček s kokainem, přičemž bylo následně zjištěno, že daný kokain měl váhu a kvalitu uvedenou výše.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že V. Ř. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku).

7. Konkrétně odsouzený svým jednáním naplnil přinejmenším znaky zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. To proto, neboť odsouzený jednak dovezl a současně i přechovával pro jiného psychotropní látku, a to ve velkém rozsahu. Velkým rozsahem je přitom podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. , uveřejněném pod č. rozh. tr., tisícinásobek množství většího než malého. V případě účinné látky ve formě hydrochloridu kokainu činí množství větší než malé nejméně 0,6 g, znaku velkého rozsahu tak odpovídá nejméně 600 g. Jestliže tedy odsouzený jednak dovezl a současně pro jiného přechovával 853 g účinné látky, pak jeho jednání tento znak bezpochyby naplňuje.

8. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený dovezl danou látku na území Spolkové republiky Německo, nikoliv České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky

oboustranné trestnosti

je třeba vycházet z metody tzv.

analogické transpozice

, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M.

o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář

. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.).

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.

9. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se totiž dopustil trestného činu, jehož objektem je zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s omamnými látkami, přičemž společenskou škodlivost jeho trestné činnosti zvyšuje poznatek ohledně množství účinné látky, s nímž neoprávněně nakládal (které překračuje hranici velkého rozsahu ve smyslu výše uvedeného stanoviska Nejvyššího soudu). Současně nelze ani opomenout, že jde o trestnou činnost, k jejímuž stíhání je Česká republika vázána také mezinárodními úmluvami. Uvedené skutečnosti tak jednoznačně zvyšují společenskou škodlivost trestné činnosti odsouzeného. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen velmi citelný nepodmíněný trest odnětí svobody, společně s trestem propadnutí věci. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení V. Ř. výše uvedeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 9. 2021JUDr. Tomáš Durdíkpředseda senátuVypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph.D.