Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2954/2021

-180

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobkyně FVE Mozolov s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Praze 5, Duškova 164, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 29028558, zastoupené JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Úvalech, Dvořákova 1624, za účasti 1) ČEZ Prodej, a. s., se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, PSČ 140 53, identifikační číslo osoby 27232433, zastoupené Mgr. Janem Kořánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, 2) OTE, a. s., se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Sokolovská 192/79, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 26463318, o nahrazení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2021, č. j. -128, takto:

I. Dovolání se odmítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit účastnici 2) na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění:( )

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (srov. čl. II bod 1 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a čl. IV a XII , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „“.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Posuzované dovolání náležitosti vyžadované ustanovením neobsahuje, především proto, že dovolatelka řádně nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Pouhý odkaz na a jeho citace (či jeho části) není postačující, a to již proto, že v tomto zákonném ustanovení jsou uvedeny celkem čtyři rozdílné předpoklady přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. již usnesení ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 10, ročník 2014, pod číslem 116, usnesení ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. , jež jsou – stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách, a zejména usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ve zde souzené věci dovolatelka uvedla k přípustnosti dovolání pouze tolik, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, resp. má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. Podle obsahu dovolání má jít zřejmě o otázku, „zda s ohledem na den nabytí právní moci Nálezu Ústavního soudu je rozhodné, kdy byla elektřina dodána a odebrána, nebo kdy byly za dodanou elektřinu vystaveny předmětné faktury“.

Dovolatelka tak k téže otázce vztahuje paralelně (sic!) tři kritéria přípustnosti dovolání, jež vedle sebe současně nemohou obstát; o případ, kdy by dovolatel při vymezení předpokladu přípustnosti dovolání vymezil vícero možností plynoucích z jako „případných“ předpokladů v jejich posloupnosti, tu nejde (srov. k tomu nález Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. , veřejnosti dostupný na webových stránkách Ústavního soudu). Z povahy věci přitom vyplývá, že v konkrétním případě může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem předvídaných kritérií přípustnosti dovolání; splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. , ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. , a k němuž se Nejvyšší soud přihlásil v celé řadě dalších rozhodnutí, z poslední doby např. v usnesení ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. , ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. , a ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. ).

Řádně není ostatně vymezena ani příslušná otázka; otázka, jak ji formulovala dovolatelka, není právní otázkou ve smyslu Otázky, pro jejichž řešení může být dovolání přípustné ve smyslu , musí mít zobecňovací potenciál, musí mít přesah do obecné rozhodovací praxe soudů (tzv. judikatorní přesah). Jinými slovy řečeno právní otázka, ať již otázka hmotného, či procesního práva, nemůže z pohledu dikce obstát, nelze-li na takto položenou otázku nalézt obecně platnou odpověď, tedy neumožňuje-li její formulace judikatorní řešení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. , a ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. ).

V té souvislosti lze též odkázat na body 50 a 51 plenárního nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 45/2017 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu a pod číslem 460/2017 Sbírky zákonů, v nichž Ústavní soud při posuzování souladu požadavků kladených na obsah dovolání s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod argumentuje závěry rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ve věci Trevisanato proti Itálii ze dne 15. 9. 2016 č. 32610/07. ESLP vysvětlil, že formulace právních otázek u mimořádných opravných prostředků má dvojí cíl; jasně formulovaná právní otázka má v první řadě naznačit řešení daného případu požadované účastníkem a za druhé pak její znění představuje obecný právní závěr aplikovatelný v obdobných případech v budoucnu. Smyslem zákonného požadavku je tedy chránit zájem účastníka řízení dosáhnout v případě potřeby změny napadeného rozhodnutí a také respektovat funkci vyšší soudní instance. Závěry přijaté v judikatuře italského Nejvyššího kasačního soudu, podle nichž nestačí, lze-li právní otázku implicitně dovodit ze znění opravného prostředku, neboť by tím docházelo k obcházení zákonné úpravy, nelze podle názoru ESLP považovat za příliš formalistické.

Pod bodem 52 zmíněného plenárního nálezu pak Ústavní soud konstatuje, že ESLP ve svých úvahách zohlednil, že požadavek formulovat právní otázku vyplývá ze zákona i z početné judikatury, podle níž musí účastníci výslovně formulovat právní otázku, která má být klíčem k předestřeným úvahám, a umožnit kasačnímu soudu jejich zodpovězení ustálením výkladu aplikovatelného v obdobných případech.

Dovolatelka shora formulovaným požadavkům nevyhověla, domáhá-li se zodpovězení otázky založené na individuálních okolnostech konkrétního případu, tedy vlastně přezkumu správnosti právního posouzení odvolacího soudu ( věta první ), k němuž však může dovolací soud přistoupit až tehdy, je-li dovolání přípustné.

Vytčené nedostatky obligatorních náležitostí posuzovaného dovolání již nelze odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), uplynula. Jde přitom o vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání.

Dovolatelka napadá rozsudek odvolacího soudu výslovně též ve druhém výroku, jímž jí byla uložena povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení, podle však dovolání proti výrokům o nákladech řízení přípustné není.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání odmítl podle dílem pro vady (v části směřující proti rozhodnutí ve věci samé), dílem pro nepřípustnost (v části směřující proti výroku o nákladech řízení).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 10. 2021

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu