Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1419/2021

25 Cdo 1419/2021-412

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: GasNet, s. r. o., IČO 27295567, se sídlem Klíšská 940/96, Ústí nad Labem, zastoupená Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem Ovocný trh 1096/8, Praha 1, proti žalované: M. P., narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Petrem Šmídem, advokátem se sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava, o 88.582,76 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2020, č. j. -371, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 17. 9. 2019, č. j. -347, zamítl žalobu na zaplacení 88.582,76 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Neshledal důvodnou žalobu na náhradu škody spočívající v neoprávněně odebraném plynu za období od 30. 4. 2011 do 29. 4. 2013 na adrese XY, neboť žalovaná nebyla neoprávněným odběratelem plynu ve smyslu , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. 12. 2020, č. j. -371, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. a uvedl, že v období od 30. 4. 2011 do 29. 4. 2013 měla žalovaná pronajaty k provozování kadeřnictví nebytové prostory odpovídající příslušnému odběrnému místu v domě na Mošnově ulici 666/2 v Jihlavě nájemní smlouvou uzavřenou s původním vlastníkem této nemovitosti společností Jihlavan, a.s., do jehož práv a povinností z této nájemní smlouvy vstoupili dne 15. 11. 2011 manželé D., kteří užívali další nebytové prostory v téže nemovitosti. Součástí nájemní smlouvy bylo ujednání jejích účastníků nejen o placení nájemného, ale i o placení záloh za služby spojené s nájmem, a to za dodávku elektřiny, vody a plynu. Žalovaná po celou rozhodnou dobu řádně platila vlastníkům (pronajímatelům) nemovitosti stanovené zálohy za plyn a náklady spojené s dodávkou plynu jí byly vlastníkem (pronajímatelem) nemovitosti v jednotlivých příslušných obdobích přeúčtovávány. Za této situace se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná se nedopustila neoprávněného odběru plynu, neboť nebylo její povinností jako nájemce mít samostatně uzavřenu smlouvu o dodávce plynu, tato povinnost pro ni nevyplývala z žádného právního předpisu ani z nájemní smlouvy. Současně nebyl zjištěn žádný zásah žalované do měřícího zařízení. Odvolací soud uzavřel, že žalovaná není subjektem odpovědným za žalobkyní tvrzenou škodu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o tím, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (rozhodnutí sp. zn. a sp. zn. ) při stanovení, kdo je pasivně legitimovanou osobou ve sporu o náhradu škody z titulu neoprávněného odběru plynu. Tím je podle něj žalovaná, která plyn odebrala a spotřebovala, neboť v rozhodné době odběrné místo užívala na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor. Názor soudů obou stupňů by mohl vést až k absolutní nevymahatelnosti pohledávek za neoprávněný odběr plynu, kdy by potenciálně pasivně legitimované osoby mohly svými soukromoprávními ujednáními, které ze strany aktivně legitimované osoby není možné nijak ovlivnit ani ověřit, převádět mezi sebou svou odpovědnost za neoprávněný odběr. Energetický zákon přesně zakotvuje, kdo je pasivně legitimovanou osobou k náhradě škody za neoprávněný odběr plynu, přičemž tuto skutečnost není možné modifikovat soukromoprávní dohodou s třetí stranou (např. tím, že nájemce má ve smlouvě s pronajímatelem sjednáno, že bude pronajímateli hradit zálohy za plyn). Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud změnil rozhodnutí soudů obou stupňů, žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a před dovolacím soudem.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že není přípustné ani důvodné. Plynoměr nebyl v jejím vlastnictví, nebylo její povinností ověřovat to, zda vlastník (pronajímatel) nebytových prostor zajistil řádnou evidenci a připojení plynoměru, když podle nájemní smlouvy měl povinnost dodávat plyn do pronajatých prostor pronajímatel (původně společnost Jihlavan a. s., poté manželé D.). Ve smlouvě o nájmu bylo sjednáno, že s předmětem nájmu jsou spojeny služby spojené s užíváním nájmu (elektrická energie, voda, plyn), a za tyto služby žalobkyně na základě vystavených faktur řádně platila pronajímateli. Navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl, resp. jako nedůvodné zamítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), zastoupenou advokátem ve smyslu , není však podle přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle až 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

V posuzované věci žalobkyně vymezila jako předpoklad přípustnosti dovolání odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při určení, kdo je pasivně legitimovanou osobou ve sporu o náhradu škody z titulu neoprávněného odběru plynu.

Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu je neoprávněný odběr plynu podle § 74 energetického zákona objektivním stavem, ke kterému dochází při naplnění znaků některé ze skutkových podstat zde uvedených. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele a k založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně plyn odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační, či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je z jiného důvodu odběratelem (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. , a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. ).

Při posouzení otázky pasivní věcné legitimace se odvolací soud neodchýlil od odkazovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť závěr o tom, že žalovaná nenese odpovědnost za škodu spočívající v neoprávněně odebraném plynu, učinil odvolací soud na základě skutkových zjištění (jejichž správnost nepodléhá dovolacímu přezkumu, dovolací soud je jimi vázán podle a ), že žalovaná jako nájemce nebytových prostor měla podle smlouvy o nájmu pronajímateli hradit mimo jiné zálohy za plyn, které řádně platila na základě faktur vystavených pronajímatelem (vlastníkem – Jihlavan, a. s., poté manželé D.), přičemž žalovaná neměla uzavřenu samostatně smlouvu o dodávce plynu ani nebylo zjištěno, že by do měřícího zařízení (plynoměru) učinila jakýkoli zásah. Odvolací soud rovněž správně zdůraznil, že nelze klást k tíži žalované, že se v nemovitosti nacházelo žalobkyní neevidované a jí nepřipojené měřící zařízení, jehož prostřednictvím měl být do nemovitosti dodáván plyn. Dovolatelka účinným způsobem nezpochybnila ani skutkové zjištění, že nebyl prokázán odběr plynu žalovanou přes neregistrované zařízení v situaci, kdy nebyla jedinou nájemkyní nebytových prostor v domě.

Protože dovolatelka napadá rozhodnutí odvolacího soudu v celém jeho rozsahu, tudíž i v části týkající se náhrady nákladů řízení, není dovolání proti výroku o nákladech řízení podle přípustné.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl jako nepřípustné podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2021

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu