Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2609/2021

-249

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila, v právní věci žalobce I B, nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Davidem Jopkem, Ph.D.,advokátem se sídlem v Třinci, náměstí Svobody 527, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021, č. j. -220, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. 11. 2020, č. j. -193, rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 31. 7. 2019 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky 1 000 000 Kč ode dne 1. 4. 2011 do 30. 7. 2019 (výrok II) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 127 139,43 Kč (výrok III).

Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I o věci samé a v nákladovém výroku III potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 46 821 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Uvedené částky se žalobce domáhal po žalované jako náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku vydání usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2011, č. j. -60, kterým byl schválen smír se společností Foxy Group s. r. o., na jehož základě měl žalobce nárok na úhradu částky 1 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že tato společnost dobrovolně neplnila, domáhal se žalobce na základě uzavřeného smíru (jako exekučního titulu) výše uvedené částky v exekučním řízení, které však bylo pravomocně zastaveno s tím, že exekuční titul není vykonatelný.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „“, odmítl.

Námitka žalované, že odvolací soud nedostatečně zkoumal schopnost společnosti Foxy Group s. r. o. plnit z uzavřeného smíru, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť jde ve skutečnosti o námitku nikoli proti právnímu posouzení dané otázky odvolacím soudem, ale proti jeho skutkovému zjištění, že společnost Foxy Group s. r. o. v rozhodné době disponovala dostatečným majetkem, ze kterého by mohl být nárok žalobce uspokojen. Daná námitka proto přípustnost dovolání ve smyslu nemůže založit, neboť nejde o námitku nesprávného právního posouzení.

Na otázce státu coby posledního dlužníka napadené rozhodnutí ve smyslu nezávisí (odvolací soud na jejich řešení své rozhodnutí nezaložil, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud k tomu dodává, že žalovaná ani procesně korektním způsobem, tedy do nastoupení účinků koncentrace řízení, netvrdila, že by zde byla jiná osoba, která by mohla žalobci plnění poskytnout. Za takové situace se daná doktrína nemohla uplatnit.

K namítané vadě řízení spočívající v tom, že odvolací soud zohlednil tvrzení žalované ohledně možnosti žalobce být uspokojen v rámci likvidace společnosti Foxy Group s. r. o. nemohl Nejvyšší soud přihlédnout, neboť nebyla formulována jako právní otázka s náležitým vymezením podmínek přípustnosti ( ) a k vadám řízení dovolací soud přihlíží podle jen tehdy, je-li dovolání přípustné.

S ohledem na výsledek dovolacího řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení vzniklé žalobci v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání (srov. věta první, , část věty před středníkem a ), jež sestávají z odměny advokáta v částce 12 300 Kč [, bod , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrady hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč ( advokátního tarifu) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrady v částce 2 646 Kč [ ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 10. 2021

JUDr. Pavel Simon předseda senátu