Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2133/2021

26 Cdo 2133/2021-209

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně J. H., bytem XY, zastoupené Mgr. Renatou Wachtlovou, advokátkou se sídlem v Hořovicích, Pražská 346/33, proti žalovaným 1/ J. K. a 2/ Z. K., oběma bytem XY zastoupeným Mgr. Petrem Škopkem, advokátem se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, o vyklizení nemovitostí, o žalobě žalovaných na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. března 2021, č. j. -154, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Příbrami (soud prvního stupně) usnesením ze dne 19. února 2020, č. j. -45, schválil smír, v němž se žalovaní zavázali vyklidit a vyklizené žalobkyni předat nejpozději do 30. června 2020 tam specifikované nemovitosti (výrok I.), vrátil žalobkyni soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky III. a IV.).

Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 10. června 2020, č. j. -63, odmítl odvolání žalovaných proti citovanému usnesení soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok II.)

Usnesením ze dne 31. července 2020, č. j. -92, soud prvního stupně zamítl žalobu žalovaných o povolení obnovy řízení v dané věci (výrok I.), žalobu o zrušení usnesení o schválení smíru vyloučil k samostatnému řízení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání žalovaných odvolací soud usnesením ze dne 9. března 2021, č. j. -154, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok II.)

Dovolání žalovaných (dovolatelů) proti posledně citovanému usnesení odvolacího soudu, k němuž se žalobkyně prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřila, není z posléze uvedených důvodů přípustné podle ( , , ve znění po novele provedené – dále opět jen „ “).

Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každá obstojí samostatně (vede k zamítnutí žaloby či naopak k jejímu vyhovění), a řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno (popř. některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení ), není dovolání (jako celek) ve smyslu přípustné, neboť věcný přezkum ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 23. října 2013, sp. zn. , z 6. října 2016, sp. zn. /a judikaturu v nich citovanou/, či z 6. května 2020, sp. zn. ).

Svůj závěr o nedůvodnosti žaloby na obnovu řízení založil odvolací soud na dvou na sobě nezávislých právních závěrech. Předně dovodil, že špatný zdravotní stav dovolatelů nemůže mít na (ne)schválení smíru vliv, neboť nezapříčiňuje jeho rozpor s právními předpisy, jinak řečeno, i kdyby jejich zdravotní stav nebyl příznivý, nemohlo by to vést k rozporu smíru s hmotným právem; navíc zdůraznil, že při uzavírání smíru byli dovolatelé zastoupeni ustanovenou advokátkou (první právní závěr). Nadto dovodil, že špatný zdravotní stav dovolatelů není ani novou skutečností, kterou bez své viny nemohli použít v původním řízení, jelikož zpráva o zdravotním stavu žalovaného ze dne 14. října 2019, které se dovolávají, časově předchází datu uzavření smíru dne 19. února 2020 (druhý právní závěr). Správnost druhého právního názoru však nebyla dovoláním napadena a nepostačuje, že dovolatelé zpochybnili správnost prvního právního názoru. Dovolací soud je totiž vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. větu první a např. důvody nálezu Ústavního soudu z 11. 1istopadu 2009, sp. zn. , uveřejněného pod č. 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Nezbývá proto než uzavřít, že i případné nesprávné právní posouzení první právní otázky by za dané situace nemohlo mít na výsledek sporu vliv, jestliže současně obstojí dovoláním nezpochybněný druhý právní názor, že nepříznivý zdravotní stav dovolatelů, dokládaný zejména zprávou o zdravotním stavu žalovaného ze dne 14. října 2019, není novou skutečností, která by zakládala důvod pro povolení obnovy řízení. Pro úplnost zbývá dodat, že argumenty, jimiž se dovolatelé pokusili zpochybnit správnost prvního právního závěru, by byly na místě spíše v řízení o zrušení usnesení o schválení smíru podle

S přihlédnutím k charakteru některých uplatněných dovolacích námitek dovolací soud zdůrazňuje, že skutkové námitky a vady řízení nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario). Namítli-li tudíž dovolatelé rovněž nedostatečná (a tudíž vadná) skutková zjištění (týkající se zejména okolností nabytí vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem, o jejichž vyklizení jde) a současně též vady řízení (především námitkou, že usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení je nepřezkoumatelné), neuplatnili v tomto směru jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Přitom skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, nejsou natolik vadná, že by ve svém důsledku představovala porušení práv garantovaných d; nešlo zde tedy o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními (viz stanovisko pléna Ústavního soudu z 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů). K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jakož i k vadám uvedeným v , a b/ a , pak dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nezakládají. Nadto nelze přehlédnout, že dovolateli naznačená vada řízení byla zhojena v řízení před odvolacím soudem, který k projednání žaloby na obnovu řízení nařídil jednání a věc meritorně projednal.

Konečně dovolací soud nepřehlédl ani sdělení, že dovolatelé napadají rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, tedy jakoby i jeho nákladový výrok. Zde však – z důvodu stručnosti – pouze uvádí, že podle není dovolání proti této části rozhodnutí přípustné.

Vycházeje z předestřených závěrů, dovolací soud neshledal dovolání přípustným podle , a proto je podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 19. 10. 2021

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu