Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tz 41/2021

3 Tz 41/2021-171

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

L. Š.

Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 9. 9. 2020, č. j. -90, v části týkající se skutku popsaného ve výroku o vině pod bodem 1) a ve výroku o trestu,

byl porušen zákon

v neprospěch obviněného L. Š. v .

Napadený rozsudek

se zrušuje

ve výroku o vině ohledně skutku popsaného pod bodem 1) a v celém výroku o trestu. Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Třebíči

se přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 9. 9. 2020, č. j. -90, byl L. Š. uznán vinným v bodě 1) zločinem krádeže podle , d), odst. 2, 4 písm. b) , v bodě 2) přečinem krádeže podle , b), odst. 2 , ve stadiu pokusu podle , a přečinem výtržnictví podle , 2 písm. a) , jichž se měl dopustit tím, že

„1) ačkoli byl rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 9. 1. 2019, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 16. 1. 2019, odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle , b), odst. 2 k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 40 měsíců, který vykonal dne 16. 10. 2019,

přesto dne 14. 4. 2020 v přesně nezjištěné době od 13:45 do 13:50 hodin na ulici XY na parkovišti před hotelem XY v XY, strčil do zad J. N., nar. XY a následně mu z levé kapsy kalhot v zištném úmyslu odcizil hnědou koženou peněženku s doklady a s finanční hotovostí nejméně 11.300 Kč,

přičemž si byl vědom, že takto jedná v době nouzového stavu ve smyslu až e) a , o krizovém řízení, vyhlášeného pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný SARS CoV-2), podle a 6 ústavního , o bezpečnosti České republiky, usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, o vyhlášení nouzového stavu a prodlouženého do 30. dubna 2020 usnesením vlády č. 396 ze dne 9. 4. 2020,

2) ačkoli byl rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. , který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen mimo jiné pro trestný čin výtržnictví podle , odstavec 2 písmeno a) k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 36 měsíců,

a dále byl rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 9. ledna 2019, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 16. ledna 2019, odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle písmeno a), b), odstavec 2 za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Třebíči sp. zn. , k souhrnnému trestu odnětí svobody na 40 měsíců nepodmíněně, který vykonal dne 16. 10. 2019,

přesto dne 16. srpna 2020 v době od 23:25 do 23:40 hodin v XY na XY náměstí, se v podnapilém stavu, v zištném úmyslu pokusil vniknout do prodejny Tabák v budově č. XY a odcizit v prodejně nalezené věci tak, že pomocí kusu betonu a kapesního nože rozbil skleněnou výplň výlohy, resp. vstupních dveří, z místa odešel, opět se na místo vrátil a byl tam zadržen hlídkou Městské policie Třebíč, čímž poškozené obchodní korporaci Chmelíček s.r.o., IČ: 04523008 způsobil škodu ve výši 860 Kč.“

2. Za byl podle za použití odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle zařazen do věznice s ostrahou. Podle byl obviněnému uložen i trest propadnutí věci – kapesního zavíracího nože.

3. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které vzal následně zpět. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 1. 2021, č. j. -115, vzal podle § 250 odst. 4 trestního řádu zpětvzetí odvolání na vědomí.

4. Proti citovanému pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Třebíči podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného L. Š.

5. S odkazem na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. , ministryně spravedlnosti uvedla, že v nynější věci se trestné činnosti obviněný sice dopustil dne 14. 4. 2020 za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu , konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí podle ministryně spravedlnosti absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti – odcizení peněženky a pokus o vloupání do trafiky – nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.

6. Podle ministryně spravedlnosti tak došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle a trest odnětí svobody měl být obviněnému ukládán maximálně na tři léta. Z tohoto důvodu je uložený podmíněný trest odnětí svobody v trvání 48 měsíců trestem zjevně excesivním, který svou výměrou překračuje zákonnou trestní sazbu stanovenou pro přečin krádeže podle . I v případě přečinu výtržnictví podle je horní hranice trestní sazby tři roky.

7. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 9. 9. 2020, č. j. -90, byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. Š., v , podle § 269 odst. 2 trestního řádu zrušil rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 9. 9. 2020, č. j. -90, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby podle § 270 odst. 1 trestního řádu přikázal Okresnímu soudu v Třebíči, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle § 271 odst. 1 trestního řádu.

8. Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

9. Otázkou spáchání činu za nouzového stavu se zabýval velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu v

rozhodnutí ze dne 16. 3. 2021, sp. zn.

. Podle tam uvedených závěrů kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle , odst. 4 písm. b) může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ bez ohledu na vyhlášený nouzový stav. Nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí. Nouzový stav může mít podle názoru velkého senátu trestního kolegia jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v , a to jednak tím, že musela existovat určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (např. v daném případě šlo o výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího nemoc COVID-19 v pandemickém rozsahu), která vedla k vyhlášení nouzového stavu, a jednak v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu .

10. K tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny ( , 2 a 3 ) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde podle názoru velkého senátu trestního kolegia být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd. Důvodem zpřísnění trestního postihu krádeží spáchaných za určitých nepříznivých situací, v nichž musí stát a další subjekty vynaložit zvýšené úsilí na jejich zvládnutí (a případně nasadit lidské a materiální zdroje, které obvykle nejsou nutné), není samotná událost ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nýbrž až vlastní projev pachatele, který zneužívá těchto existujících podmínek ke spáchání trestného činu, v němž se tak projevuje „jeho zvláštní bezohlednost“.

11. Vztah věcné souvislosti bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Nelze vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže. Existence věcné souvislosti bude vždy záviset na konkrétních okolnostech spáchaného činu.

12. Skutku popsaného pod bodem 1) výroku o vině se obviněný dopustil 14. 4. 2020 v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, tedy za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu . Nalézací soud se však v napadeném rozhodnutí žádným způsobem nezabýval otázkou, zda pandemie koronaviru a s ní související opatření a omezení nějak konkrétně usnadnily obviněnému spáchání trestného činu či se jinak projevily v jeho prospěch. Vzhledem ke konkrétním okolnostem a způsobu spáchání činu – odcizení peněženky z levé kapsy kalhot poškozeného na parkovišti před hotelem – nelze žádnou věcnou souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek z napadeného rozhodnutí dovodit. Právní závěry nalézacího soudu ohledně naplnění kvalifikované skutkové podstaty zločinu krádeže podle v případě skutku pospaného pod bodem 1) nejsou v projednávané věci správné.

13. Ministryně spravedlnosti obdobně argumentovala i ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem 2). V tomto případě však byl obviněný uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle , b), odst. 2 , ve stadiu pokusu podle , a přečinu výtržnictví podle , 2 písm. a) . Vytýkanou vadou proto napadený rozsudek ve výroku o vině ohledně skutku pod bodem 2) netrpěl.

14. Nejvyšší soud proto napadený rozsudek zrušil v části týkající se skutku popsaného ve výroku o vině pod bodem 1) a v celém výroku o trestu, současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a Okresnímu soudu v Třebíči přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

15. Podle § 270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 9. 2021

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu