Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2559/2021

33 Cdo 2559/2021-156

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce H. L., bytem XY, zastoupeného Mgr. Josefem Smutným, advokátem se sídlem Pardubice, třída Míru 92, proti žalované AURES Holdings a. s., se sídlem Praha 8, Dopraváků 874/15, identifikační číslo osoby 01759299, zastoupené Mgr. Jiřím Stránským, advokátem se sídlem Praha, Dopraváků 723/1, o zaplacení 157 506 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021, č. j. -134, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 8 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. 12. 2020, č. j. -95, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci oproti vrácení vozidla XY SPZ XY, VIN XY částku 157 506 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení p. a. od 20. 11. 2019 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu žalobce co do úroku z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky 157 506 Kč za dobu od 25. 11. 2016 do 19. 11. 2019 (výrok II.), rozhodl, že žalobci bude po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny zdejšího soudu vrácena záloha na náklady dokazování ve výši 5 000 Kč (výrok III.), dále, že žalované bude po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny zdejšího soudu vrácena nespotřebovaná část zálohy na náklady dokazování ve výši 1 007 Kč (výrok IV.) a o nákladech řízení (výrok V.).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. 5. 2021, č. j. -134, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že se žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 157 506 Kč s příslušenstvím, zamítá (výrok I.), rozhodl, že po právní moci tohoto rozsudku budou prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 8 vráceny nespotřebované zálohy na znalečné, a to žalobci ve výši 1 007 Kč a žalované ve výši 5 000 Kč (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou soudů (výrok III.).

Žalobce rozsudek odvolacího soudu napadl dovoláním, které není podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Námitkou, že právní posouzení věci odvolacím soudem je v rozporu se skutkovým stavem, dovolatel neuplatnil dovolací důvod uvedený v , nýbrž odvolacímu soudu vytýká nesprávnost, popř. neúplnost skutkových zjištění, na nichž své právní posouzení odvolací soud založil. Oproti odvolacímu soudu, který zjistil, že žalobce při osobní návštěvě organizační složky žalované v Kolíně dne 21. 11. 2016 uplatnil reklamaci vad koupeného motorového vozidla, přičemž ani později neprojevil vůli odstoupit od kupní smlouvy uzavřené se žalovanou, prosazuje, že při uvedené návštěvě dne 21. 11. 2016 a dále e-mailovou zprávou ze dne 3. 11. 2018 od kupní smlouvy odstoupil. Tyto námitky nevystihují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. Není totiž zpochybněním právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení věci odvolací soud. Stejně tak způsob, ani výsledek hodnocení důkazů soudy promítající se do skutkových zjištění, z nichž při rozhodování vycházely, nelze regulérně zpochybnit dovolacím důvodem podle Je na zvážení soudu (viz zásada volného hodnocení důkazů - ), kterému důkaznímu prostředku přizná větší vypovídací schopnost i věrohodnost (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , a ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. ). O výjimečný případ extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými (a potažmo právními) závěry, tedy o pochybení v procesu hodnocení důkazů, které by zakládalo oprávněnost námitky porušení zaručených základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. ) v posuzované věci nejde. Otevírá-li proto žalobce k dovolacímu přezkumu otázku „vztahující se k projevu vůle ohledně odstoupení od smlouvy podle § a násl., a 2001 a násl. , při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně, která v těchto souvislostech ještě nebyla dovolacím soudem řešena.“, pak kromě toho, že žádnou judikaturu, s níž by napadené rozhodnutí mělo být v rozporu, neuvádí, předloženou argumentací se domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 10. 2021

JUDr. Pavel Horňák

předseda senátu