Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 74/2021

11 Tcu 74/2021-14

USNESENÍ

se na odsouzení

občana České republiky

P. J.

, narozeného dne XY ve XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu v Budyšíně ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. ,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Budyšíně (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 20. 12. 2017, byl P. J. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání pokusu trestného činu přechovávání kradených věcí podle a k , odst. 3 německého . Za uvedený trestný čin cizozemský soud uložil odsouzenému nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil uvedeného trestného činu tak, že:

dne 17. 7. 2017 v časných ranních hodinách jel předtím odcizeným osobním automobilem Mazda CX 5, registrační značky XY, což odsouzený věděl, v ulici XY, aby vozidlo dále podle pokynů převezl na území České republiky, přičemž odsouzený s sebou v prostoru na nohy u sedadla spolujezdce vezl dvě předtím odcizené registrační značky XY a jeden pár jednorázových rukavic. Téhož dne byl odsouzený ve 04:08 hod. zastaven v ulici XY ve městě XY, když jel bez světel, byl zkontrolován a následně i zadržen.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že P. J. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu podílnictví podle § 214 tr. zákoníku, ve znění do 31. 1. 2019).

7.

In concreto

odsouzený svým jednáním podle Nejvyššího soudu naplnil přinejmenším znaky přečinu podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ve znění do 31. 1. 2019 (pozn. dnes jde o přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 alinea prvá tr. zákoníku). To proto, neboť užíval věc, která byla získána trestným činem spáchaným v cizině jinou osobou.

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.

8. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se totiž dopustil trestného činu, jehož objektem je zájem na ochraně vlastnického, popřípadě i jiného majetkového práva k věci, která je výnosem z trestné činnosti. Závažnost trestné činnosti odsouzeného je nadto zvýšena tím, že jeho jednání směřovalo ještě dále, totiž ke snaze o zastření původu daného vozidla, kterýžto poznatek přispívá k závěru o důvodnosti postupu podle § 4a odst. 3 zákona. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení P. J. výše uvedeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. 9. 2021JUDr. Tomáš Durdík v. r.předseda senátuVypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph.D.