Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2251/2021

26 Cdo 2251/2021-146

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně obce Jinočany, se sídlem v Jinočanech, Nám. 5. května 19, IČO 00241342, zastoupené JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, proti žalované Ľ. B., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Barrandova 1920/7a, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. března 2021, č. j. -114, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni náklady dovolacího řízení ve výši 2.178 Kč k rukám JUDr. Martina Purkyta, advokáta se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 31. 3. 2021, č. j. -114, změnil zamítavý rozsudek Okresního soudu Praha - západ (soud prvního stupně) ze dne 7. 10. 2020, č. j. -42, tak, že žalované uložil vyklidit tam specifikovaný byt do 6 měsíců od právní moci rozsudku, a nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “).

Předně je třeba uvést, že zpochybňuje-li dovolatelka právní posouzení věci učiněné odvolacím soudem rovněž prostřednictvím skutkových námitek (zejména ohledně jejího zdravotního stavu) a nesouhlasí s jeho hodnocením provedeného dokazování, uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze úspěšně napadnout (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění odpovídají obsahu spisu, nevykazují jakýkoliv nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry náležitě odůvodnily.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu (nesprávné právní posouzení) zpochybnila dovolatelka závěr odvolacího soudu, že výkon práva žalobkyně, která se domáhá jejího vyklizení, není výkonem práva v rozporu s dobrými mravy, resp. zneužitím práva ve smyslu , , (dále též jen „o. z.“).

Otázku, zda výkon práva žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu nebo nemovitosti (její části) sloužící k bydlení pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3, § 8 o. z.), má být až poslední možností – ultima ratio, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona – viz např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (judikatura přijatá k výkladu rozporu s dobrými mravy podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“, je zásadně použitelná i při výkladu ustanovení , o. z. – srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. ).

Při úvaze, zda výkon práva žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy, přihlédl odvolací soud ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatelky, tak i na straně žalobkyně, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a nepříznivou situaci žalované zohlednil stanovením delší (šestiměsíční) lhůty k vyklizení. Jeho úvaha přitom (s ohledem na provedené dokazování a učiněná skutková zjištění) není zjevně nepřiměřená a právě jen v případě její zjevné nepřiměřenosti by ji bylo možné v dovolacím řízení zpochybnit (viz např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod č. 7/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 19. 10. 2021

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu