Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1797/2021

27 Cdo 1797/2021-153

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatelky D. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Tomešem Vytiskou, advokátem, se sídlem v Jindřichově Hradci, Masarykovo náměstí 1, PSČ 377 01, za účasti Z., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Musílkova 1311/5e, PSČ 150 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání společnosti Z. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, č. j. -139, takto:

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 6. 3. 2018, č. j. -109, zamítl návrh, kterým se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti usnesení, jimiž valná hromada společnosti Z. (dále jen „společnost“), konaná 28. 6. 2016, schválila:

- „převedení vykázaného zisku ve výši 84.924,28 Kč na účet nerozděleného zisku z minulých let“ (dále jen „první usnesení valné hromady“),- „uplatnění předkupního práva společnosti k nemovitým věcem – pozemku p. č. XY, součástí pozemku je stavba č. p. XY a pozemku p. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, dle článku VII nájemní smlouvy ze dne 1. 4. 2010 za cenu ve výši 1.062.000 Kč stanovenou ve znaleckém posudku č. 3701-139/2006 vypracovaném Ing. Vladimírem Konvalinou, Jiráskova 864, Jaroměřice nad Rokytnou ze dne 14. 8. 2006“ (dále jen „druhé usnesení valné hromady“) [výrok I.],

a uložil navrhovatelce uhradit společnosti náhradu nákladů řízení ve výši 14.619 Kč (výrok II.).

[1] K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že vyslovil neplatnost prvního usnesení valné hromady a rozhodl, že druhé usnesení valné hromady není usnesením valné hromady, respektive, že o usnesení valné hromady nejde (první výrok), a uložil společnosti zaplatit navrhovatelce náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 14.342 Kč (druhý výrok).

[2] Společnost podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle věty první a , (dále jen „ “), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

[3] Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

[4] Podle přitom platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

[5] Dovolatelka neuvádí k předpokladům přípustnosti dovolání (tj. k tomu, které z hledisek vymezených v považuje za naplněné) ničeho.

[6] Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), byl dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (k významu a smyslu požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání srov. zejména odst. 32 až 35 označeného stanoviska)].

[7] Dovolatelka při vymezení předpokladů přípustnosti měla vzít v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu k dané věci, seznámit se s ní, vymezit se vůči ní a promítnout tuto aktivitu do textu dovolání s tím, že uvede, která z podmínek zakládajících přípustnost dovolání je podle ní splněna (absence judikatury, rozpor apod.) [k tomu srov. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. ].

[8] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. ).

[9] Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, protože lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit ( věta první ), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

[10] Výrok o nákladech řízení se opírá o , a , neboť dovolání společnosti bylo odmítnuto, navrhovatelce však v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 10. 2021

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu