Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2510/2020

27 Cdo 2510/2020-392

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně F., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Michalem Kalenským, advokátem, se sídlem v Praze 2, Uruguayská 380/17, PSČ 120 00, proti žalovaným 1) L. K., narozenému XY, bytem XY, a 2) P. J., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení 3.488.368 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2020, č. j. -332, takto:I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 10. 2017, č. j. -242, ve znění usnesení ze dne 22. 11. 2017, č. j. -253, zastavil řízení vůči žalovanému L. K. (dále též jen „L. K.“) co do částky 553.387,49 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a vůči žalovanému P. J. (dále též jen „P. J.“) co do částky 22.580 Kč s příslušenstvím (výrok II.), uložil žalovanému L. K. zaplatit žalobkyni 160.778,94 Kč s příslušenstvím (výrok III.) a žalovanému P. J. zaplatit žalobkyni 1.562.448 Kč s příslušenstvím (výrok IV.), zamítl žalobu vůči žalovanému L. K. ohledně 324.917,54 Kč s příslušenstvím a části příslušenství ze 160.778,94 Kč (výrok V.) a vůči žalovanému P. J. ohledně 864.256 Kč s příslušenstvím a části příslušenství z 1.562.448 Kč (výrok VI.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok VII.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem zastavil řízení o odvolání proti výroku I. „v rozsahu 530.332,49 Kč“ a proti výroku II. rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok), potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. „v rozsahu částky 23.055 Kč“ a ve výrocích V., VI. a VII. (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož J. F. jako jednatel dovolatelky byl od samého počátku osobou oprávněnou uplatnit za dovolatelku nárok na náhradu škody proti žalovaným, je zcela v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 82/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. , ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , a ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. , popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 102/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[5] Skutečnost, že J. F. měl (podle tvrzení uvedených v dovolání) způsobit dovolatelce také škodu, stejně jako žalovaní, nemůže na shora citovaném závěru nic změnit, neboť ze skutkových zjištění soudů (ani z obsahu spisu) nevyplývá, že by se na vzniku škody způsobené žalovanými jakkoliv spolupodílel. Odvolací soud ostatně uzavřel, že z dokazování nevyplynulo, že by jednatel J. F. prováděl ve vztahu k dovolatelce aktivity ji „poškozující či jiná ,alotriaʼ s negativními dopady na její hospodaření“.

[6] Na správnosti shora citovaného závěru odvolacího soudu nemůže ničeho změnit ani to, že J. F., ač měl na základě dohody mezi jednateli na starosti pouze technické věci, porušením povinnosti vykonávat kontrolu činnosti ostatních jednatelů podle odvolacího soudu způsobil, že dovolatelka včas neuplatnila právo na náhradu škody vůči žalovaným. Jde totiž o jednání (ve vztahu k jednání žalovaných) zcela odlišné způsobující jinou škodu, než která je v projednávané věci vymáhána.

[7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 9. 2021

JUDr. Marek Doležal předseda senátu