Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2197/2021

23 Cdo 2197/2021-201

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně IT credit, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Pernerova 502/50, identifikační číslo osoby 26444437, zastoupené JUDr. Jiřím Machem, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Stará cesta 205, proti žalovanému M. P., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Ondřejem Vokálem, advokátem se sídlem v Praze 8, Na Rokytce 1081/8, o odpůrčí žalobě, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2021, č. j. -163, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 23. 11. 2020, č. j. -104, určil, že je vůči žalobci právně neúčinná darovací smlouva uzavřená dne 12. 12. 2018 mezi dárkyní J. P. a žalovaným jako obdarovaným, jejímž předmětem byl bezúplatný převod tam blíže specifikované bytové jednotky, a to ve vztahu k pohledávce žalobkyně podle úvěrové smlouvy ze dne 14. 3. 2012 za dlužníky: a) GLOBALICA, a. s., b) FORTIS Bohemia, spol. s r. o. a ručiteli: c) J. P., d) R. Ch., ve výši 45 180 459,22 Kč s tam specifikovaným smluvním úrokem a smluvním úrokem z prodlení (výrok I), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení (výrok II).

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I o věci samé (první výrok), ve výroku II jej změnil tak, že výše nákladů řízení činí 36 164 Kč, jinak jej i v tomto výroku potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 9 197 Kč žalobkyni (třetí výrok).

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání, v němž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Třebaže explicitně neuvedl rozsah, v němž rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je z obsahu dovolání zřejmé, že tak činí toliko v rozsahu prvního výroku, kterým bylo rozhodováno o věci samé. V dovolání žalovaný současně navrhl odložit vykonatelnost tohoto výroku napadeného rozsudku do právní moci rozhodnutí, kterým bude skončeno dovolací řízení. Tvrdí, že by mu výkonem rozhodnutí vznikla závažná újma, jelikož by pozbyl vlastnické právo k nemovitostem, které mu byly darovány darovací smlouvou.

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“) Nejvyšší soud shrnul předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci.

Z výše uvedeného vyplývá, že návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti prvního výroku napadeného rozsudku je zjevně bezdůvodný, jelikož jde o výrok určovací, jenž se nevykonává (srov. obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2020, sen. zn. ).

Nejvyšší soud proto žádost žalovaného o odklad vykonatelnosti prvního výroku napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 10. 2021

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu