Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1357/2021

33 Cdo 1357/2021-300

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. M., bytem XY, zastoupeného JUDr. Pavlem Holubem, advokátem se sídlem v Brně, Kopečná 940/14, proti žalovanému F. M., bytem XY, zastoupenému JUDr. Ivou Kuckirovou, advokátkou se sídlem v Brně, Bašty 413/2, o 550.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 6. 2019, č. j. -223, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 5. 2018, č. j. -190, zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 550.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Spor mezi účastníky řízení se týkal koupě movitých věcí, které tvořily vybavení tzv. XY provozovaného žalovaným v nebytových prostorách domu v XY.

Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 19. 6. 2019, č. j. -223, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem a státem, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání.

Žalovaný navrhl dovolání pro nepřípustnost odmítnout, případně jako nedůvodné zamítnout.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále opět jen „ “ (srov. čl. II bod 2 ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Argument dovolatele, že „je nutno v dovolacím řízení posoudit právní otázku, resp. tuto posoudit jinak oproti jejímu posouzení Krajským soudem v Brně, zda se při určení předmětu koupě obecným ustanovením o specifikaci movitých věcí, se současným odkazem na znalecké posudky obsahující konkrétní specifikaci prodávaných movitých věcí s určením množství bez ujednání o koupi, jak věc stojí a leží a rovněž bez místa určení, kde se věci nacházejí jedná o koupi věcí určených úhrnně či nikoli“, není řádným vymezením přípustnosti dovolání v režimu , neboť významově neodpovídá tomu, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena (opětovně, ale) jinak“ (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2013, sen. zn. , která jsou dostupná veřejnosti na webových stránkách Nejvyššího soudu). Z dovolání pak není zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného (či procesního) práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. Vymezení přípustnosti dovolání nekoresponduje ani té variantě přípustnosti dovolání, podle níž je dovolání přípustné tehdy, kdy řešení sporné právní otázky odporuje dosavadní rozhodovací praxi dovolacího soudu, neboť z dovolatelova vymezení přípustnosti dovolání není zřejmé, od jakého ustáleného řešení konkrétní právní otázky, ať již hmotného nebo procesního práva, se rozhodnutí odvolacího soudu odchyluje.

Dovolatel tak požadavku nedostál. Nejvyšší soud proto jeho dovolání odmítl podle věty první , neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. ).

K dovolacím námitkám zpochybňujícím skutková zjištění odvolacího soudu se sluší připomenout, že skutkový stav věci, k němuž dospěl hodnocením provedených důkazů odvolací soud, nelze – až na výjimečný případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, kdy hodnocení důkazů je založeno na libovůli (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. ) – dovoláním úspěšně zpochybnit (srov. ). Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle O případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy v souzené věci přitom nejde.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 31. 8. 2021

JUDr. Václav Duda

předseda senátu