Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 690/15

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Z. Ž., zastoupeného Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Plzni, Malá 6, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -54 ze dne 30. října 2014, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 12. května 2014 a proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 8. října 2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným dne 6. března 2015 podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel s odkazem na porušení d a na porušení jeho práva na spravedlivý trestní proces dle a dle y domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. Ústavní soud zjistil, že v záhlaví uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze byl stěžovatel uznán vinným pokusem zvlášť závažného zločinu úvěrového podvodu podle tr. zákoníku k , odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve formě účastenství jako organizátor podle tr. zákoníku, pokusem zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění veřejné y podle tr. zákoníku k , 3 písm. c) tr. zákoníku a pokusem přečinu poškození cizích práv dle tr. zákoníku k tr. zákoníku, a že dále bylo uvedeným rozsudkem rozhodnuto o trestu stěžovatele, o zabrání majetkové hodnoty stěžovateli a o náhradě škody stěžovatelem poškozené. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze jeho v záhlaví citovaným rozsudkem rozsudek Městského soudu v Praze změnil tak, že stěžovatel byl uznán vinným spácháním pokusu zločinu úvěrového podvodu podle tr. zákoníku k , odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve formě účastenství jako organizátor podle tr. zákoníku a jednak pokusu zločinu padělání a pozměnění veřejné y podle tr. zákoníku k ,3 písm. c) tr. zákoníku a dále též rozhodl o trestu stěžovatele, o zabrání majetkové hodnoty stěžovateli a o náhradě škody stěžovatelem poškozené. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud jeho v záhlaví označeným usnesením odmítl.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení věci, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle ust. je ústavní stížnost možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle pravidel pro počítání lhůt ( ) tato dvouměsíční lhůta začíná běžet dnem, v němž bylo rozhodnutí o posledním procesním prostředku stěžovateli doručeno, a uplyne ve stejný den o dva měsíce později. Tato dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit.

Jak zjistil Ústavní soud z doručenky obsažené ve spise Městského soudu v Praze sp. zn. , bylo v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu doručeno stěžovateli dne 2. ledna 2015 a obhájci stěžovatele Mgr. Martinu Vovsíkovi dne 5. ledna 2015. Dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti tak stěžovateli začala plynout dne 6. ledna 2015 a uplynula dne 5. března 2015. Pokud stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 6. března 2015, zákonnou lhůtu nedodržel.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ust. jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. června 2015

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka