Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 600/2021

30 Cdo 600/2021-329

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně LASTA, a. s., IČO 27316297, se sídlem v Libouchci 342, zastoupené JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Úvalech, Dvořákova 1624, proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 164 427 200 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2020, č. j. -311, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 12. 2019, č. j. -300, zastavil dovolací řízení (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 27. 5. 2020, č. j. -311, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu). Odvolací soud rovněž rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Soudy tak rozhodly o dovolání žalobkyně podaném proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č. j. -269, v řízení o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši 164 427 200 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout v důsledku nezákonného rozhodnutí Obecního úřadu Libouchec, odboru stavebního a životního prostředí, ze dne 7. 1. 2005, č. j. SÚ/013/600/04/05.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasně podaným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. XII ), dále jen „ “, odmítl.

Otázka, zda soud prvního stupně může zastavit dovolací řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku v případě, že se v rozhodné době na bankovním účtu soudu, nadto v rámci řízení o téže žalobě, nachází přeplatek na soudním poplatku, který může být použit na splatný nedoplatek soudního poplatku za podané dovolání, který vznikl u téhož soudu, přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť ohledně ní nepředstavuje usnesení odvolacího soudu jiné řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud odvolací soud přihlédl k tomu, že , o soudních poplatcích, neumožňuje započtení přeplatku na soudním poplatku na úhradu soudního poplatku v rámci jiného řízení vedeného týmž účastníkem, když věty druhé zákona o soudních poplatcích exaktně stanoví způsob, jakým je soud povinen naložit s přeplatkem na soudním poplatku, a to tak, že bylo-li na soudním poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, soud přeplatek vrátí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2021, sp. zn. ).

Žalobkyně napadla dovoláním usnesení odvolacího soudu také ve výroku II o nákladech řízení, podle však dovolání není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. Nejvyšší soud proto v tomto rozsahu dovolání žalobkyně odmítl jako objektivně nepřípustné.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 8. 2021

JUDr. Pavel Simon předseda senátu