Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1996/2021

29 Cdo 1996/2021-94

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobce SPGroup a. s., se sídlem v Praze 1, Na struze 227/1, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 63 07 85 71, proti žalovaným 1) Vojenské stavby, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 47 11 56 96, a 2) IRIDIUM INVEST a. s., se sídlem v Praze 1, Těšnov 1059/1, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 49 44 88 71, zastoupenému JUDr. Ing. Vladimírem Kostkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Těšnov 1059/1, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2002, č. j. -58, takto:I. Dovolání se odmítá.II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

K námitkám obou žalovaných Krajský obchodní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. ledna 2000, č. j. -32, ponechal směnečný platební rozkaz v plném rozsahu v platnosti (výrok I.) a žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů námitkového řízení (výrok II.).

Proti tomuto rozsudku podali žalovaní odvolání.

První žalovaný vzal (podáním došlým Městskému soudu v Praze 26. ledna 2001) odvolání zpět s poukazem na dohodu o mimosoudním vypořádání. Podáním doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 22. dubna 2002 vzal žalobce zpět žalobu podanou proti druhému žalovanému, když po vydání rozsudku soudem prvního stupně žalovanou částku zaplatil první žalovaný.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. dubna 2002, č. j. -58, zastavil odvolací řízení ve vztahu k prvnímu žalovanému a rozhodl, že žalobce a první žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Usnesením ze dne 24. dubna 2002, č. j. -60, Vrchní soud v Praze připustil zpětvzetí žaloby ve vztahu k druhému žalovanému (po změně obchodní firmy IRIDIUM INVEST a. s.), směnečný platební rozkaz ve vztahu k druhému žalovanému zrušil a řízení v této části zastavil; dále uložil žalobci zaplatit druhému žalovanému na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 81.600,- Kč.

Proti posledně označeným usnesením odvolacího soudu ze dne 24. dubna 2002 podal žalobce v rozsahu výroků o náhradě nákladů řízení dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále jen „ “), namítaje, že ve výrocích o nákladech řízení spočívají napadená rozhodnutí na nesprávním právním posouzení věci, a domáhaje se jejich zrušení.

Dovolatel akcentuje, že směnečným platebním rozkazem byla uložena povinnost k peněžitému plnění žalovaným společně a nerozdílně, přičemž první žalovaný po vydání rozsudku soudu prvního stupně „vymáhanou“ částku zaplatil. Druhý žalovaný jako směnečný rukojmí byl o „rozhodnutích“ prvního žalovaného informován. Jelikož důvodem zpětvzetí žaloby bylo „chování druhého žalovaného“, soud prvního stupně pochybil, když žalobci uložil zaplatit druhému žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy osobou stupňů a nevypořádal se při rozhodování o nákladech řízení ani s postavením obou žalovaných (směnečných dlužníků), ani s důvodem, pro který vzal žalobce žalobu zpět.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 16. dubna 2003, č. j. -74, odmítl jako nepřípustné dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2002, č. j. -60.

Přitom nerozhodl o dovolání žalobce proti usnesení dne 24. dubna 2002, č. j. -58, když Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. června 2002, č. j. -56, prohlásil konkurs na majetek prvního žalovaného; dovolací řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným tak bylo přerušeno a po dobu trvání konkursu v něm nebylo možno pokračovat [ a , o konkursu a vyrovnání].

Usnesením ze dne 4. ledna 2021, č. j. -1484, které nabylo právní moci dne 23. ledna 2021, Městský soud v Praze zrušil konkurs na majetek úpadce (prvního žalovaného) po splnění rozvrhového usnesení; proto soud prvního stupně věc opětovně předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení , a

Dovolání žalobce, které není přípustné podle ustanovení a , ani podle ustanovení [vady řízení, k nimž je dovolací soud povinen přihlížet z úřední povinnosti a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) každé rozhodnutí odvolacího sodu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu se rovněž nepodávají], Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a věty první (per analogiam) , když dovolání žalobce Nejvyšší soud odmítl a prvnímu žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 7. 2021

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu