Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1719/2021

24 Cdo 1719/2021-1417

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy v právní věci péče o nezletilou AAAAA (pseudonym), narozenou dne XY, bytem v XY, zastoupenou kolizním opatrovníkem městem Lysá nad Labem, se sídlem městského úřadu v Lysé nad Labem, Husovo náměstí č. 23/1, dceru matky J. J. R., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Elenou Kotorovou, MBA, advokátkou se sídlem v Praze 1, Panská č. 892/1, a otce E. Š., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1417/25, o změnu výchovy a o přenesení příslušnosti soudu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. července 2019 č.j. -1224, takto:

I. Dovolání otce seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10.7.2019 č.j. -1224 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho závěr, že přenesení příslušnosti z Obvodního soudu pro Prahu 4 na Okresní soud v Nymburce je v zájmu nezletilé) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka vyplývající z aplikace procesního práva byla posouzena jinak.

Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu rozhodným hlediskem pro přenesení příslušnosti ve věcech péče soudu o nezletilé podle ustanovení § 5 z.ř.s. je (ve vztahu ke konkrétnímu řízení) zájem dítěte. V zájmu dítěte je, aby o věci rozhodl soud, který k tomu má nejlepší podmínky, přičemž toto kritérium nelze chápat tak, že tímto soudem musí být vždy soud geograficky nejbližší místu bydliště dítěte. K nalezení nejlepších podmínek pro rozhodnutí ve věci je soud povinen zkoumat také další okolnosti případu a vyvažovat zájmy všech účastníků řízení. Naplnění zásady nejlepšího zájmu dítěte tedy vyžaduje, aby byly zjištěny všechny okolnosti rozhodné pro zájem dítěte s cílem dosáhnout pro dítě stabilního a dlouhodobého řešení. Soud se musí v každé konkrétní věci zabývat i tím, zda eventuálně nejsou dány okolnosti (zájmy), které by s ohledem na konkrétně vyjádřený (jedinečnými okolnostmi případu podmíněný) zájem dítěte odůvodňovaly závěr o nepřenesení příslušnosti na soud, do jehož obvodu se dítě přestěhovalo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.3.2017 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2019 sp. zn. , která zmiňuje i dovolatel).Přenesení příslušnosti tak bude bránit např. pouhá snaha jednoho z rodičů o „legalizaci“ pobytu dítěte v jiném místě (často značně vzdáleném), než je původní bydliště, vedená snahou o omezení či znemožnění styku dítěte s druhým z rodičů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.12.2013 sp. zn. , uveřejněné pod č. 39 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2014).

V projednávané věci odvolací soud důvodně akcentoval, že se nezletilá přestěhovala a nyní (od 23.1.2019) bydlí s matkou v XY (okr. XY). V současné době má tak nezletilá nejširší vztah k místu svého (trvalého) bydliště, neboť podle pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16.6.2016 č.j. -1043 je střídavá výchova rodičů podle jejich dohody nastavena tak, že nezletilá tráví více času u matky. Také z hlediska náležité součinnosti s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí (včetně jeho přímého kontaktu se soudem) je Okresní soud v Nymburce pro tento orgán, který se ostatně k návrhu matky na přenesení příslušnosti připojil, nejlépe dosažitelný. Z obsahu spisu se zároveň nepodává, že by změna bydliště nezletilé byla vedenou snahou matky o omezení či znemožnění styku nezletilé s otcem, který v současné době bydlí se svou družkou a polorodým bratrem nezletilé v bytě svého bratra v XY. Namítá-li dovolatel, že odvolací soud v rámci svých úvah nezohlednil skutečnost, že nezletilá nyní navštěvuje Základní školu XY, potom přehlíží, že mezi rodiči dlouhodobě panuje neshoda v určení základní školy, kam bude nezletilá dále docházet, a proto nelze pouze na této, do budoucna nejisté okolnosti založit závěr o nepřenesení příslušnosti na soud, do jehož obvodu se dítě přestěhovalo. Další dovolatelem namítané okolnosti (bydliště otce a polorodého bratra nezletilé v XY, registrace nezletilé v pražském atletickém oddílu, kam chodí trénovat, a registrace nezletilé u obecného pediatra, psychologa i psychiatra na území hl. m. Prahy) ve svém souhrnu nemají vztah k jednomu konkrétnímu obvodnímu soudu, a jsou-li posuzovány jednotlivě, nikterak nepřevažují nad zásadní vazbou nezletilé k obvodu soudu, kam se přestěhovala. Jestliže tedy odvolací soud – jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku – ve shodě se soudem prvního stupně „neshledal, že by přenesení příslušnosti v této věci na Okresní soud v Nymburce bylo v rozporu se zájmy nezletilé“, jde o závěr, který je konformní s výše zmíněnou konstantní judikaturou, na níž dovolací soud neshledává důvod cokoliv měnit.

Závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení nemůže založit ani námitka dovolatele, že „odvolací postupoval v rozporu s ust. “, jestliže (ač nebylo napadeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé) nenařídil jednání a neprovedl dovolatelem navržené důkazy. Uvedené tvrzení není dovolacím důvodem podle ustanovení , ale mohlo by (kdyby bylo důvodné) představovat jen tzv. jinou vadu řízeníve smyslu ustanovení ; k takové vadě však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše – naplněn není.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání otce, aniž se mohl dále věcí zabývat, podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 8. 2021

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu