Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 39/2021

11 Tcu 39/2021-

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

L. U.

, narozeného XY v XY, okres Ostrava-město, rozsudkem porotního soudu v Paříži ze dne 12. 2. 2010, sp. zn. 1011900635,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem porotního soudu v Paříži (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 12. 2. 2010, sp. zn. 1011900635, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2010, byl L. U. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu násilí se zbraní, jehož následkem je způsobení neúmyslné smrti podle článků 222-7 a 228-8 alinea 1 č. 10 ve spojení s článkem 132-75 francouzského , za který mu byl týmž cizozemským soudem uložen podle článků 222-44, 222-45 a 222-48 francouzského trest odnětí svobody v trvání 10 (deseti) let.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu, takto:

dne 16. 2. 2018, na národním území, s tím, že spáchané skutky nejsou promlčeny, podrobil E. R. mučení a barbarskému jednání, v tomto případě popřením její lidské důstojnosti, způsobivší jí nesmírné ponížení a velké utrpení tím, že jí do pochvy zavedl různé předměty, což způsobilo její smrt, aniž by měl záměr smrt způsobit.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že L. U. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě nejméně trestnému činu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 tr. zákoníku).

7. Stran posouzení shora popsaného skutku, má Nejvyšší soud za to, že tento vykazuje nejméně znaky zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. To proto, neboť odsouzený jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví a tímto činem jí následně způsobil – z nedbalosti – smrt.

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.

8. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se totiž dopustil trestného činu, jehož objektem je zájem na ochraně lidského zdraví, zprostředkovaně pak také lidský život samotný. Nelze přitom pominout způsob spáchání činu odsouzeným, označený příslušnými cizozemskými orgány za „mučení a barbarské jednání“, kterýžto rovněž zvyšuje společenskou škodlivost jednání odsouzeného. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. U. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 7. 2021JUDr. Tomáš Durdíkpředseda senátuVypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph.D.