Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 765/2021

20 Cdo 765/2021-99

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Intrum Czech, s. r. o., se sídlem v Praze 9, Prosecká 851/64, identifikační číslo osoby 27221971, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti povinné M. N., narozené XY, bytem XY, pro 51 110,06 Kč s příslušenstvím a pro 56 979,94 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2020, č. j. :

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 21. 11. 2019, č. j. -50, částečně zastavil exekuci vedenou pro částku 56 979,94 Kč s příslušenstvím a další náklady podle rozhodčího nálezu ze dne 10. 6. 2010, č. j. Va-PD 3157/009-15, vydaného rozhodkyní JUDr. Evou Vaňkovou (výrok I.), zamítl návrh na odklad exekuce (výrok II.) a rozhodl, že o nákladech řízení rozhodne soudem pověřený soudní exekutor (výrok III.). Exekuce je vedena na majetek povinné k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 51 110,06 Kč s příslušenstvím na základě platebního rozkazu Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. , a směnečné pohledávky oprávněné ve výši 56 979,94 Kč s příslušenstvím na základě rozhodčího nálezu vydaného JUDr. Evou Vaňkovou dne 10. 6. 2010, sp. zn. . Rozhodčí nález byl vydán na základě dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem, kterou uzavřela povinná se společností Profidebt, s. r. o. dne 16. 1. 2008, jejíž součástí je rozhodčí doložka, v níž se smluvní strany dohodly, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této dohody nebo v návaznosti na ni, má podle , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v jednoinstančním písemném rozhodčím řízení samostatně kterýkoliv z uvedených rozhodců, kterému kterákoli smluvní strana doručí žalobu; jako rozhodci byli uvedeni JUDr. Josef Kunášek, JUDr. Eva Vaňková, Mgr. Marek Landsmann nebo „jiný věřitelem zvolený rozhodce“. Soud prvního stupně uzavřel, že rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem. Rozhodčí smlouva sice uvádí označení některých rozhodců, ale v části případných dalších osob bez jakéhokoli projevu akceptace konkrétní osoby rozhodce řádné náležitosti nesplňuje. Pouze oprávněná mohla případně bez zásahu druhé strany navrhnout další osobu rozhodce, kterou si mohla sama vybrat. Rozhodce nebyl určen individuálně a zcela konkrétně. Oprávněná neprokázala vědomost povinné o existenci celého obsahu právních jednání, jichž se nyní dovolává, neprokázala, že coby věřitel dostatečně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost povinné. Zajištění nároku směnkou svědčí o tom, že oprávněná vyhodnotila povinnou jako zjevně rizikového a nebonitního klienta.

2. Rozhodčím nálezem byla přiznána pohledávka ze směnky vystavené povinnou, práva ze směnky však mohla být uplatněna pouze v případě, že došlo k uzavření rozhodčí smlouvy, v níž možnost řešení sporu rozhodce bylo výslovně sjednáno. Takovou rozhodčí smlouvu nemůže nahradit pouhý odkaz na „Smluvní ujednání“, jejichž výslovnou akceptaci výstavcem směnky oprávněná ani neprokázala. Soud v této souvislosti odkázal na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 2. 2008, sp. zn. , podle kterého pokud rozhodčí smlouva týkající se pohledávky zajištěné směnkou neuvádí zcela jasně, že se vztahuje také na nároky z takové směnky, nejsou nároky ze směnky podřízeny rozhodčímu řízení. Rozhodce tak neměl pravomoc k vydání rozhodčího nálezu.

3. Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že směnku lze použít jako prostředek zajištění, k čemuž v projednávané věci došlo. Mezi směnkou zajišťující určité právo a tímto právem však nevzniká žádná akcesorická vazba a směnka je závazkem zcela nezávislým. Nároky ze směnky mohou být podřízeny rozhodčímu řízení, musí se tak ovšem stát jasným ujednáním o tom, že mezi určitými účastníky budou spory z konkrétní směnky řešeny v rozhodčím řízení. V projednávané věci rozhodčí smlouva týkající se pohledávky zajištěné směnkou neuvádí zcela jasně, že se vztahuje také na nároky z takové směnky. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že ohledně směnky, jež byla podkladem pro vydání rozhodčího nálezu, nebyla mezi účastníky uzavřena žádná rozhodčí smlouva či doložka, a je tak nutno dovodit absenci pravomoci rozhodce vydat rozhodčí nález, který je exekučním titulem.

4. Oprávněná v dovolání uvedla, že odvolací soud své rozhodnutí založil pouze na posouzení otázky, zda rozhodčí doložka zahrnovala i směnečné závazky (dospěl k závěru, že nároky ze směnky mohou být podřízeny rozhodčímu řízení, ale musí se tak stát jasným ujednáním), tato otázka se však před soudem prvního stupně vůbec neřešila (povinná ji ani nevznesla). Odvolací soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby o odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, ale opomněl je upozornit na to, z jakých důvodů bude věc posuzovat. Odvolací soud tak pro oprávněnou nevytvořil procesní prostor k tomu, aby se k eventuálnímu uplatnění této otázky vyjádřila, ani ji na tento záměr neupozornil; přitom pokud by tak učinil, oprávněná by jej upozornila na odlišné závěry dovolacího soudu při řešení této otázky (rozhodčí doložka obdobného znění se na závazky ze směnky vztahuje, a tudíž rozhodce měl pravomoc věc rozhodnout). O zastavení exekuce podle nebo h) lze rozhodnout bez nařízení jednání jen tehdy, pokud tvrzení účastníků, v nichž soud spatřuje důvod pro zastavení exekuce, jsou shodná. Jestliže rozhodné skutkové okolnosti jsou mezi účastníky sporné nebo pochybné, je třeba jednání nařídit [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2004, sp. zn. 1329/2003].

5. Oprávněná dále namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázce arbitrovatelnosti směnečného závazku. Poukázala na rozsudek ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud uvedl, že v situaci, kdy jak ujednání o zajištění pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru blankosměnkou a o podmínkách vyplnění blankosměnky, tak i rozhodčí doložka jsou obsaženy ve smluvních podmínkách, nelze mít důvodné pochybnosti o tom, že formulace pravomoci k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této smlouvy o revolvingovém úvěru nebo v návaznosti na ni, se vztahuje i na spor o zaplacení směnky, kterou byla pohledávka ze smlouvy o revolvingovém úvěru zajištěna. V projednávané věci bylo směnečné prohlášení součástí celého kontraktačního procesu, kdy ustanovení o tomto zajištění bylo obsaženo ve smluvních ujednáních. Platnost rozhodčí doložky tak lze vztáhnout i na nárok vyplývající ze směnečného zajištění a nelze jej separátně vyjímat, neboť šlo o nedílnou součást dohody o uznání dluhu a jeden ze způsobů zajištění v případě absence řádného splácení povinnou, což je zcela v souladu se zněním rozhodčí doložky. Oprávněná navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

6. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019, dále jen „ “. Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se při řešení otázky arbitrovatelnosti nároků ze směnky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

7. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne k vadám řízení uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( věta druhá ). Dovolatelka uvedla, že neměla možnost vyjádřit se k právnímu hodnocení věci odvolacím soudem a že odvolací soud měl k projednání odvolání nařídit jednání. Tato námitka však není důvodná, neboť soud prvního stupně se otázkou možnosti rozhodovat o směnečných nárocích v rozhodčím řízení zabýval a v tomto ohledu jeho rozhodnutí i přezkoumával odvolací soud – nejednalo se tedy o „nové“ či překvapivé právní hodnocení odvolacím soudem.

8. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. , dovodil, že zákon nevylučuje rozhodovat v rozhodčím řízení spory o směnečných nárocích, vyplývá-li to z rozhodčí doložky. Současně uzavřel, že pokud jsou jak ujednání o zajištění pohledávky ze smlouvy „hlavní“ – zde ze smlouvy o revolvingovém úvěru – (blanko)směnkou, tak i rozhodčí doložka obsaženy ve smluvních podmínkách, nelze mít důvodné pochybnosti o tom, že formulace „pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této smlouvy o revolvingovém úvěru nebo v návaznosti na ni“, se vztahuje i na spor o zaplacení směnky, kterou byla pohledávka ze smlouvy o revolvingovém úvěru zajištěna.

9. V souzené věci soud prvního stupně dospěl ke skutkovému závěru, že nebylo prokázáno, že by povinná akceptovala „Smluvní ujednání“, jejichž součástí rozhodčí doložka byla, a rozhodčí doložka se tak z toho důvodu na závazek ze směnky vůbec nevztahovala. Odvolací soud však na jedné straně konstatoval, že nemá důvod odchýlit se od skutkových závěrů okresního soudu, jež mají oporu ve vlastním obsahu spisu (bod 4 odůvodnění), současně ovšem dále uvedl, že „rozhodčí smlouva týkající se pohledávky zajištěné směnkou neuvádí zcela jasně, že se vztahuje také na nároky z takové směnky“ (bod 8 odůvodnění). Není tedy zřejmé, k jakému skutkovému závěru odvolací soud dospěl, zda „Smluvní ujednání“, jejichž součástí byla rozhodčí doložka, nebyla vůbec platně sjednána (neboť povinná je nepodepsala), nebo zda sice sjednána byla, ale rozhodčí doložku v nich ujednanou nelze vztáhnout na nároky ze směnky, jíž byla pohledávka zajištěna.

10. Skutkový závěr v tomto směru je přitom podstatný pro právní hodnocení věci, protože v případě, že by soud dospěl k tomu, že „Smluvní ujednání“ vůbec uzavřena nebyla, pak by byl správný právní závěr, že nebyla dána pravomoc rozhodce o směnečném nároku rozhodovat. Pokud by se ovšem odvolací soud přiklonil ke skutkovému zjištění, že „Smluvní ujednání“ byla platně uzavřena, pak by bylo třeba přisvědčit dovolatelce, že se rozhodčí doložka na spory ze zajišťovací směnky vztahuje. Součástí „Smluvních ujednání“ je totiž dohoda o zajištění hlavního závazku blankosměnkou a dohoda o jejím vyplnění (bod 8) a rozhodčí doložka obsažená v bodě 10 ve znění „Smluvní strany se dohodly, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této Dohody nebo v návaznosti na ni, má dle o rozhodčím řízení v jednoinstančním písemném rozhodčím řízení samostatně kterýkoliv z těchto rozhodců, kterému kterákoliv ze smluvních stran doručí žalobu“, se pak ve světle shora citované judikatury nepochybně vztahuje též na závazek ze směnky, jíž je pohledávka ve smyslu bodu 8 „Smluvních ujednání“ zajištěna.

11. Protože rozhodnutí odvolacího soudu není ze shora uvedených důvodů úplné, a tedy ani správné, Nejvyšší soud jej zrušil ( ) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( věta první )

12. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( část věty první za středníkem ).

13. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. 6. 2021

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.předseda senátu