Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 12/2021

4 Tz 12/2021-

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

J. K.

Pravomocným rozsudkem bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 29. 1. 1953, sp. zn.

byl porušen zákon

v ustanovení bývalého trestního , v neprospěch obviněného J. K.

Napadený rozsudek

se zrušuje

.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 226 písm. b) tr. ř. se obviněný, zemřelý

J. K.

zprošťuje obžaloby pro skutek spočívající v tom, že: „dne 6. 10. 1952 u svého útvaru v XY, po nástupu vojenského cvičení, odmítl vykonávat povinnosti související s výkonem vojenské služby a odvolával se na to, že je Svědek Jehovův a že mu to jeho vyznání nedovoluje“, čímž měl spáchat trestný čin vyhýbání se služební povinnosti podle trestního , neboť tento skutek není trestným činem.

Odůvodnění:

Rozsudkem bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 29. 1. 1953, sp. zn. , byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem vyhýbání se služební povinnosti podle trestního , kterého se dopustil tím, že dne 6. 10. 1952 u svého útvaru v XY, po nástupu vojenského cvičení, odmítl vykonávat povinnosti související s výkonem vojenské služby a odvolával se na to, že je Svědek Jehovův a že mu to jeho vyznání nedovoluje.

Za uvedené jednání byl obviněný J. K. odsouzen podle trestního k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 a půl roku a podle § 72 trestního řádu č. 87/50 Sb. mu byla uložena povinnost k náhradě nákladů trestního řízení.

Rozsudek bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 29. 1. 1953, sp. zn. nabyl právní moci dnem vyhlášení 29. 1. 1953, neboť obviněný J. K. a vojenský prokurátor se vzdali práva odvolání.

Uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 1 a půl roku obviněný J. K. vykonával ve Vězeňském u Ostrov u Karlových Varů do 11. 5. 1953, kdy byl z výkonu trestu propuštěn na základě amnestie prezidenta republiky vyhlášené 4. 5. 1953, kterou mu byl prominut trest odnětí svobody v trvání 1 roku.

Proti rozsudku bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 29. 1. 1953, sp. zn. , podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tř. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného, zemřelého J. K. Vytkla v ní, že výše uvedeným rozsudkem byl v jeho neprospěch porušen zákon v ustanovení bývalého trestního

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti namítla, že jednání obviněného, zemřelého J. K., nemohlo být pro absenci protiprávnosti trestným činem. Nezákonnost tohoto rozhodnutí pak nebyla napravena ani po vydání , o soudní rehabilitaci, neboť nebyl podán návrh na zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení ani příbuznými obviněného zemřelého, ani prokurátorem. Na základě výše uvedených skutečností proto ministryně spravedlnosti uzavřela, že rozsudkem Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 29. 1. 1953, sp. zn. byl porušen zákon v neprospěch obviněného, zemřelého J. K.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle tr. ř. vyslovil, že rozsudkem bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 29. 1. 1953, sp. zn. byl v neprospěch obviněného, zemřelého J. K. porušen zákon v ustanovení bývalého trestního Dále navrhla, aby Nejvyšší soud podle tr. ř. rozsudek bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 29. 1. 1953, sp. zn. zrušil, a aby zrušil i všechna ostatní rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a shledal, že zákon byl porušen.

Nejvyšší soud z ověřené kopie rozsudku bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně zjistil, že rozsudkem ze dne 29. 1. 1953, sp. zn. , dospěl tento soud k závěru o vině obviněného J. K. Ten odmítl vykonávat povinnosti související s výkonem vojenské služby s odkazem na svou víru s doznáním, že si je vědom toho, že jeho jednání je v rozporu s platnými zákony, nicméně mu jeho náboženské vyznání nedovoluje plnit povinnosti, ukládané mu vojenskou službou. Tímto svým jednáním dle uvedeného soudu spáchal trestný čin vyhýbání se služební povinnosti podle trestního

Podle ustanovení y Československé republiky z roku 1948 se „svoboda svědomí zaručuje“. Podle ustanovení této y „světový názor, víra nebo přesvědčení nemůže být nikomu na újmu, nemůže však být důvodem k tomu, aby někdo odpíral plnit občanskou povinnost uloženou mu zákonem.“

Podle bývalého trestního : „Kdo se úmyslně vyhne plnění služební povinnosti nebo služebního úkonu tím, že padělá u, předstírá nemoc, použije jiného úskoku nebo se odvolává na náboženské nebo jiné přesvědčení, bude potrestán odnětím svobody na pět let.“

Podle článku 18 Všeobecné deklarace lidských práv ze dne 10. 12. 1948 „má každý právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství“; toto právo v sobě zahrnuje i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo bohoslužbou a zachováním obřadů.

Podle článku 15 odst. 3 d „nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním.“

Z výše uvedeného lze dovodit, že obviněný se dopustil trestného činu vyhýbání se služební povinnosti z důvodu svého náboženského přesvědčení. Zde je na místě připomenout závěry nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 3. 2003, sp. zn. a navazujícího rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 5. 2003, sp. zn. 67/2003, v jiné obdobné trestní věci z roku 1953, že pokud obviněný odmítl konat vojenskou službu z důvodu svého náboženského přesvědčení a toto jeho jednání bylo reálně projeveným osobním rozhodnutím diktovaným svědomím, na kterém se maximy plynoucí z víry či náboženského přesvědčení toliko podílely, pak svým jednáním pouze uplatňoval již i u 9. května (zák. č. 150/1948 Sb.) zaručené právo na svobodu svědomí a náboženského přesvědčení. Ačkoli citovaná deklarovala v svobodu svědomí, zároveň ji nepřípustně omezila již v odstavci 2 citovaného ustanovení, podle něhož mj. víra nebo přesvědčení nemůže být důvodem k tomu, aby někdo odpíral plnit občanskou povinnost uloženou mu zákonem. Navíc v době, kdy se obviněný měl dopustit protiprávního jednání, tehdejší právní řád neumožňoval alternativu k výkonu základní vojenské služby pro případy, kdyby její výkon vedl k popření náboženského přesvědčení jednotlivce. Vzhledem k uvedenému a s odkazem na výše citované výkladové teze vztahující se k naplňování svobody svědomí jednotlivce i z pohledu dnes platných norem, především d, nelze podle názoru Ústavního soudu ČR považovat jednání obviněného spočívající v odmítnutí konání vojenské služby v roce 1952 za trestný čin.

Takto vyslovené závěry lze plně aplikovat i v projednávaném případě. Nejvyšší soud proto konstatuje, že jednání obviněného – zemřelého J. K. nemohlo být z důvodu absence prvku protiprávnosti trestným činem. K tomu však bývalý Nižší vojenský soud v Brně nepřihlédl a obviněného J. K. uznal vinným. Nepřihlédl především ke skutečnosti, zda je posuzovaný skutek vzhledem k motivaci jednání obviněného vůbec trestným činem, když jím pouze realizoval svá základní práva a svobody, a přesto uznal obviněného J. K. vinným trestným činem vyhýbání se služební povinnosti podle trestního

Vzhledem k argumentaci výše uvedené Nejvyšší soud vyslovil podle tr. ř., že rozsudkem bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 29. 1. 1953, sp. zn. byl v neprospěch obviněného, zemřelého J. K. porušen zákon v ustanovení bývalého trestního

Nejvyšší soud zrušil podle § 269 odst. 2 tr. ř. rozsudek bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 29. 1. 1953, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí, která na toto rozhodnutí obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Jak vyplývá z výše uvedeného, Nejvyšší soud neměl pochybnosti o správnosti skutkových zjištění v předmětné trestní věci, proto za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 271 odst. 1 tr. ř. mohl ve věci sám znovu rozhodnout. Za situace, kdy skutek, pro který byla na obviněného podána obžaloba, nebylo možno pokládat za trestný čin, a to z důvodů podrobně rozvedených výše, rozhodl Nejvyšší soud tak, že obviněného, zemřelého J. K. pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin vyhýbání se služební povinnosti podle trestního , obžaloby z důvodu uvedeného v tr. ř. zprostil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 5. 2021

JUDr. Jiří Pácalpředseda senátu