Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 33/2021

11 Tcu 33/2021-17

USNESENÍ

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Okresního soudu Lipsko, oddělení pro trestní záležitosti I, Spolková republika Německo, ze dne 1. 12. 2014, sp. zn. 203 Ls 100 Js 24541/14, který nabyl právní moci dne 3. 4. 2015, byl M. B. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém spáchaným v jednočinném souběhu s trestným činem napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v množství větším než malém podle § 29a odst. 1 č. 2, § 30a odst. 1 č. 4 německého zákona o nakládání s omamnými látkami

(BtMG)

a německého

(StGB).

Za to byl odsouzen

k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Lipsko se M. B. výše uvedeného drogového trestného činu dopustil v podstatě tím, že

dne 25. 8. 2013 převezl bez úředního povolení k nakládání s omamnými prostředky nejméně 9 kilogramů marihuany, s obsahem nejméně 10,9 % účinné látky delta-9-THC, z Prahy v České republice do Lipska ve Spolkové republice Německo, kde tuto látku kolem 8:30 hodin předal P. M., který bezprostředně po obdržení z pověření odděleně stíhaného B. Q. N., který bezprostředně před 25. 8. 2013 objednal dodávku 9 kilogramů marihuany v České republice u odděleně stíhaného V. K. V., aby ji se ziskem bez úředního povolení k nakládání s omamnými prostředky prodal, předal z této látky kolem 11:00 hodin 6 kilogramů neznámé osobě v ulici XY a kolem 12:00 hodin další 3 kilogramy neznámé osobě v ulici XY.

3. Dne 25. 5. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Lipsko, oddělení pro trestní záležitosti I, Spolková republika Německo, ze dne 1. 12. 2014, sp. zn. 203 Ls 100 Js 24541/14, který nabyl právní moci dne 3. 4. 2015, ve vztahu k osobě M. B. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (konkrétně trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, neboť se v daném případě jednalo o neoprávněný dovoz marihuany obsahující psychotropní látku delta-9-THC ve značném rozsahu z České republiky do Spolkové republkiky Německo za účelem její další dsitribuce, přičemž odsouzený takový čin spáchal ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, konkrétně na území České republiky a Spolkové republiky Německo). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona.

7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený M. B. se dopustil úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým množstvím návykové látky, se kterou za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal (tj. 9 kilogramů marihuany s obsahem nejméně 981 gramů účinné látky delta-9-THC), jež se výrazně blíží hranici velkého rozsahu (tj. 1.000 gramů účinné látky), jakož i vyšší mírou její koncentrace, resp. kvality. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Lipsko, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. B. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. 6. 2021

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu