Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1351/2021

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné J. U.,narozené dne XY, bytem XY, proti povinnému I. S.,narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 60/28, o předražku vydražením movité věci v exekuci vedené pro 4 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Pavla Dolanského, Exekutorský úřad Beroun, pod sp. zn. 015 Ex 1289/17, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2021, č. j. -345, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Odůvodnění:

Mgr. Pavel Dolanský, soudní exekutor Exekutorského úřadu Beroun usnesením ze dne 26. listopadu 2020, č. j. 015 EX 1289/17-337, zrušil své předchozí usnesení ze dne 22. října 2020, č. j. 015 EX 1289/17-328, o udělení příklepu (výrok I.) a rozhodl, že VECOM a. s., se sídlem v Praze 6, Za sokolovnou 1284/9b, IČO 14888483, je předražitelem předmětu dražby, a to neomezeně převoditelných členských práv a povinností („družstevní podíl“) povinného, jako člena bytového družstva „Bytové družstvo XY“, s nímž je spojeno právo užívání id. ½ družstevního bytu č. jednotky 13 o velikosti 3+1 s příslušenstvím, nacházející se v předposledním podlaží budovy čp. XY v ulici XY s příslušenstvím předmětu dražby, a to lodžie a sklepní kóje a předmět dražby nabude za předražek ve výši 2 937 500 Kč (výrok II.). Taktéž rozhodl, že vydražitelem složená jistota ve výši 300 000 Kč bude vydržiteli vrácena po právní moci tohoto rozhodnutí (výrok III.) Současně povinnému uložil, aby byt, jehož právo užívání je spojeno s vydraženým družstevním podílem, vyklidil nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (výrok IV.).

Proti usnesení soudního exekutora podal povinný odvolání. V odvolání povinný namítal, že předražitel nabyl předmět dražby na základě napadeného usnesení neplatně, neboť předmětem dražby nemohou být neomezeně převoditelná členská práva a povinnosti povinného jako člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id. ½ výše specifikovaného družstevního bytu. Z ustanovení , o obchodních korporacích a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), vyplývá, že rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu je možné jen tehdy, je-li člen nájemcem nejméně dvou družstevních bytů. Povinný není ani nebyl ke dni konání dražby nájemcem dvou či více družstevních bytů, tedy k rozdělení družstevního podílu nebyly splněny zákonné podmínky. Vzhledem k tomu, že nemohlo platně dojít k rozdělení družstevního podílu, nemohl předražitel ani platně nabýt předmět dražby.

Nadto samotné stanovy bytového družstva v čl. 34 vylučují možnost společného nájmu družstevního bytu, nejde-li o společný nájem manželů. Z výše uvedeného je zřejmé, že neomezeně převoditelná členská práva a povinnosti povinného jako člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id. ½ výše specifikovaného družstevního bytu, nemohou být způsobilým předmětem dražby. Navrhl, aby usnesení o předražku bylo změněno tak, že se předražitel nestává vlastníkem družstevního podílu.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. ledna 2021, č. j. -345, usnesení soudního exekutora ve smyslu ustanovení , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „“., ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) potvrdil (výrok I) a rozhodl, že předražitel a povinný nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). K odvolacím námitkám povinného uvedl, že soudní exekutor postupoval zcela v souladu s ustanoveními , jakož i exekučního řádu, přičemž odvolací soud může usnesení o předražku změnit tak, že tento se neuděluje ve smyslu jen tehdy, jestliže byl předražek udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Povinný je rozvedený a po rozvodu nebylo zaniklé společné jmění s jeho bývalou manželkou vypořádáno ani po uplynutí 3 let, a proto došlo k zániku společného členství v bytovém družstvu pro povinného a jeho bývalou manželku s tím, že se ve smyslu zákona o obchodních korporacích za použití oba dva se stali každý spoluvlastníkem ½ členského podílu v bytovém družstvu. Za uvedené situace nelze použít ani stanovy bytového družstva, ani ustanovení zákona o obchodních korporacích, na které poukazuje povinný ve svém odvolání. Soudní exekutor proto nepochybil, pokud exekučním příkazem postihl spoluvlastnický podíl povinného o velikosti ½ k předmětnému členskému podílu v bytovém družstvu a ani nepochybil, pokud konal ke zpeněžení tohoto spoluvlastnického podílu dražbu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný (dále též „dovolatel“), a to výslovně v celém jeho rozsahu, dovolání.

Povinný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Přípustnost dovolání spojuje s otázkou – podle jeho názoru dosud dovolacím soudem nevyřešenou – zda mohou být předmětem dražby v rámci prováděné exekuce neomezeně převoditelná členská práva a povinnosti povinného jako člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id. ½ výše specifikovaného družstevního bytu, za předpokladu, že členství povinného v bytovém družstvu již zaniklo a stanovy bytového družstva možnost společného nájmu družstevního bytu (nejde-li o společný nájem manželů) vylučují.

Dovolatel to specifikuje tak, že ke dni konání dražby již nebyl členem bytového družstva a nenáležela, ani mu nemohla náležet členská práva a povinnosti člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id ½ specifikovaného družstevního bytu, která byla předmětem dražby. Podle stanov bytového družstva navíc společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manželi. Společnost VECOM a. s. jako předražitel tak nesplňuje a nikdy nemohla splňovat požadavky pro nabytí členských práv a povinností v bytovém družstvu, s nimiž je spojeno právo užívání id. ½ družstevního bytu. K důkazu pak dovolatel předkládá vyjádření bytového družstva, že je velmi nepravděpodobné, že by se předražitel někdy mohl stát členem bytového družstva a odmítá s ním uzavřít nájemní smlouvu. Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil a rozhodl, že se toto rozhodnutí ruší a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání povinného nebylo podáno.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. Podle ustanovení v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy.

Odvolací soud při svém rozhodování řešil odvolací námitku povinného, že není, ani nebyl ke dni konání dražby nájemcem dvou či více družstevních bytů, tedy k rozdělení družstevního podílu nebyly splněny zákonné podmínky. Vzhledem k tomu, že nemohlo platně dojít k rozdělení družstevního podílu, nemohl předražitel ani platně nabýt předmět dražby.

V dovolání však tvrdí, že mu již nenáležela členská práva a povinnosti člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id ½ specifikovaného družstevního bytu, která byla předmětem dražby a předražitel nesplňuje požadavky pro nabytí členských práv a povinností v bytovém družstvu. Toto dokládá vyjádřením bytového družstva.

Pokud jde o tvrzení, že povinnému v době konání dražby již nenáležela členská práva a povinnosti člena bytového družstva, jde o nové tvrzení, které je v rozporu s jeho odvolací argumentací, kterou se zabýval odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Podle pak v dovolání nové skutečnosti či důkazy uplatnit nelze a absence jejich posouzení odvolacím soudem nemůže být předmětem tohoto dovolacího přezkumu.

Z dovolací argumentace povinného je zřejmé, že nerozporuje odůvodnění napadeného rozhodnutí, pokud zde odvolací soud poukazuje na ustanovení Podle uvedeného ustanovení odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Existenci žádné z uvedených skutečností, které jedině odvolacímu soudu umožňují změnit usnesení exekutora o předražku, však právní otázka dovolatelem formulovaná, jež se v podstatě týká využitelnosti předmětu dražby úspěšným předražitelem, nevystihuje. Ostatně ani sám dovolatel netvrdí opak.

Dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení není ve smyslu ustanovení přípustné.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného, aniž by se mohl věcí dále zabývat, podle ustanovení odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 6. 2021

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu