Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1512/2021

20 Cdo 1512/2021-139

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné A.P.C. Four s. r. o., se sídlem v Praze 1, V Celnici č. 1031/4, identifikační číslo osoby 09022902, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, proti povinnému V. A., narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Bc. Nikolou Hönigovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Rubešova č. 162/8, pro 101 498 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. srpna 2020, č. j. -86, t a k t o:

Odůvodnění:

Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 2. března 2020, č. j. -63, rozhodl o exekuci vedené oprávněnou společností Zaclypso s. r. o. se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 1332/23, identifikační číslo osoby 01807901, proti v záhlaví uvedenému povinnému tak, že exekuce nařízená usnesením téhož soudu ze dne 13. května 2004, č. j. -5, se v celém rozsahu zastavuje. V odůvodnění svého rozhodnutí soud uvedl, že povinný navrhl částečné zastavení exekuce co do částky 1 231 045,71 Kč představující úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je podle povinného nepřiměřená a je několikanásobně vyšší než samotná jistina. Vedení exekuce pro tuto částku tak povinný považoval za nespravedlivé a nepřípustné, k čemuž odkazoval na judikaturu Ústavního soudu. Soud uvedl, že úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně odpovídá roční sazbě 109,5 %, což se jeví na první pohled jako nepřiměřené. Soud však nezkoumal další okolnosti sjednávání smlouvy, neboť dospěl k závěru, že exekuce je vedena na základě neexistujícího exekučního titulu a zastavil exekuci v celém rozsahu.

Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání oprávněné v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že exekuce se nezastavuje, neboť se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že exekuce je vedena na základě neexistujícího exekučního titulu. Odvolací soud uvedl, že (původní) oprávněná se v návrhu na nařízení exekuce dopustila zjevného omylu (písařské chyby), pokud při identifikaci soudu, který vydal exekuční titul, uvedla nesprávný soud, a tento nedostatek přehlédl i exekuční soud, který exekuci nařídil. Závěr, že tento omyl je důvodem pro zastavení exekuce, považoval odvolací soud za příliš formalisticky a vymykající se smyslu a účelu právní úpravy exekučního řízení. Odvolací soud tak neshledal důvod pro zastavení exekuce.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu [konkrétně uvádí nález Ústavního soudu ze dne 1. dubna 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2020, sp. zn. 2095/2010 (správně mělo být patrně uvedeno )], když se nezabýval otázkou přiměřenosti výše úroku z prodlení, kterou povinný namítal v návrhu na zastavení exekuce. Odvolací soud tím podle dovolatele porušil jeho právo na soudní ochranu podle d. Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Usnesením soudní exekutorky JUDr. Marcely Dvořáčkové, Exekutorský úřad Hradec Králové, ze dne 30. března 2021, č. j. 19 Ex 494/04-387, bylo rozhodnuto, že na místo dosavadní oprávněné Zaclypso s. r. o. bude v řízení pokračováno s oprávněnou A.P.C. Four s. r. o., která nabyla pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení, na základě projektu fúze sloučením ze dne 25. května 2020.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle , neboť napadené usnesení závisí na řešení otázky přezkumu přiměřenosti výše úroku z prodlení, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (resp. Ústavního soudu), přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání povinného je důvodné.

Podle judikatury Ústavního soudu přísluší obecným soudům se v exekučním řízení zabývat zásadními vadami exekučního titulu a jsou povinny výkon rozhodnutí zastavit podle také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu. Nezohlednění těchto kritérií při rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí představuje porušení základního práva na soudní ochranu podle d. Zásadní vadou exekučního titulu je také přiznání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši, která již není v souladu s ústavním pořádkem. V těchto případech je třeba, aby obecné soudy poskytly povinnému a jeho majetku soudní ochranu ( a y) tak, že výkon rozhodnutí v části týkající se nepřiměřené výše úroků zastaví podle ve spojení s tak, aby byla zajištěna spravedlivá rovnováha při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. dubna 2019, sp. zn. ).

Rovněž Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. července 2020, sp. zn. , uzavřel, že shledá-li exekuční soud po provedení testu přiměřenosti neústavní (nepřiměřenou) výši úroků z prodlení, je povinen stanovit výši úroků z prodlení, kterou lze s ohledem na komplexní povahu daného závazku považovat za ústavní (přiměřenou) a ve zbylé části exekuci podle zastavit.

V nyní řešeném případě povinný v návrhu na zastavení exekuce namítal nepřiměřenost výše úroku z prodlení. Soud prvního stupně uvedl, že úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně odpovídá roční sazbě 109,5 %, což se jeví na první pohled jako nepřiměřené, byť v daném případě exekuční soud nezkoumal další okolnosti sjednávání smlouvy, neboť dospěl k závěru, že existuje důvod pro úplné zastavení exekuce. Odvolací soud následně tento důvod pro úplné zastavení exekuce vyvrátil a rozhodl, že exekuce se nezastavuje, aniž se však zabýval povinným uplatněnou námitkou nepřiměřenosti výše úroku z prodlení, resp. částečného zastavení exekuce, což je v rozporu se shora uvedenou judikaturou.

Z uvedeného vyplývá, že v tomto směru je právní posouzení věci odvolacím soudem neúplné, a tedy nesprávné. Nejvyšší soud proto bez jednání ( věta první ) rozhodnutí odvolacího soudu zrušil ( ). Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také pro usnesení soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí, a podle ustanovení věty druhé věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( část věty první za středníkem ).

O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. 6. 2021

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu