Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1038/2021

21 Cdo 1038/2021-178

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobkyně RA+spol., s. r. o. se sídlem v Mladé Boleslavi, Mjr. Frymla č. 532, IČO 25917111, zastoupené JUDr. Martinem Klímou, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, tř. Václava Klementa č. 203/9, proti žalovanému Úřadu práce České republiky – Krajské pobočce v Příbrami se sídlem v Příbrami I, nám. T. G. Masaryka č. 145, o nahrazení projevu vůle, za účasti České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu č. 376/1, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. října 2020 č. j. -148, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2020 č. j. -148 není přípustné podle ustanovení , neboť dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení Namítá-li dovolatelka, že existuje-li usnesení vrchního soudu o tom, že k projednání žaloby jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (a je určen a označen konkrétní soud, jemuž bude věc postoupena), a byla-li žalobkyně již vyzvána k zaplacení soudního poplatku, pak již není možné rozhodnout o zastavení řízení a postoupení věci jinému orgánu, přehlíží, že tyto námitky nejsou dovolacím důvodem podle ustanovení (způsobilým založit přípustnost dovolání), ale mohly by (kdyby byly důvodné) představovat tzv. jinou vadu řízení, ke které však dovolací soud může přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné; uvedený předpoklad však v projednávané věci naplněn není. Přípustnost dovolání podle ustanovení může založit toliko odvolacím soudem řešená otázka procesního práva, nikoliv „pouhá“ (ať již domnělá nebo skutečná) vada řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018 sp. zn. ).

Nadto lze připomenout, že rozhodovací praxe dovolacího soudu je již ustálena v závěru, že z rozhodnutí vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti podle nelze dovozovat, že je dána mezinárodní příslušnost (tedy pravomoc) českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť vrchní nebo Nejvyšší soud při rozhodování podle rozhodují pouze o věcné příslušnosti soudu, a nikoliv též o dalších podmínkách řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2017 sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 111/2018). K tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (a tedy i k tomu, zda věc náleží do pravomoci soudů), soud přihlíží kdykoli za řízení (srov. ).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. 6. 2021

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu