Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 554/2021

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné První jílovská a. s., se sídlem v Jílovém u Prahy, Čs. armády 547, identifikační číslo osoby 46356584, zastoupené Mgr. Tomášem Uherkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8, proti povinnému R. H., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Zdeňkou Vochyánovou, advokátkou se sídlem v Třebíči, Nerudova 1190/3, za účasti vydražitele J. H., narozeného XY, bytem v XY, pro 398 263,29 Kč s příslušenstvím, o udělení příklepu, vedené u soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 147 EX 1532/16, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 19. 10. 2020, č. j. -176, takto:

Usnesení soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 14. července 2020, č. j. 147 EX 1532/16-161, se mění tak, že příklep na vydražených nemovitých věcech, a to na pozemku parcelní číslo st. XY, o výměře 120 m2, zastavěná plocha a nádvoří, stavbě stojící na pozemku parcelní číslo st. XY, objekt bydlení č. p. XY, pozemku parcelní číslo XY, o výměře 372 m2, orná půda, a pozemku parcelní číslo XY, o výměře 300 m2, zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví XY v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY, katastrální území XY, obec XY, se neuděluje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 14. 7. 2020, č. j. 147 EX 1532/16-161, kterým byl udělen příklep vydražiteli J. H. na vydražených nemovitých věcech specifikovaných v usnesení za nejvyšší podání 1 521 333 Kč (výrok I.), dále byla stanovena lhůta k zaplacení nejvyššího podání do 15 dnů ode dne právní moci usnesení o příklepu, když na nejvyšší podání se započítává vydražitelem složená jistota 100 000 Kč (výrok II.), dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrací zaplacená jistota po skončení dražebního jednání (výrok III.), rovněž bylo uloženo povinnému, aby vydražené nemovité věci vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení nebo do doplacení nejvyššího podání, nastane-li později (výrok IV.). Odvolací soud rovněž rozhodl, že povinný je povinen zaplatit vydražiteli náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Z obsahu exekučního spisu odvolací soud zjistil, že povinný v průběhu exekuce navrhl její zastavení s odůvodněním, že exekvovaný elektronický platební rozkaz není vykonatelný. Jeho návrh byl zamítnut jako nedůvodný usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne 21. 6. 2017, č. j. -25, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 12. 10. 2017, č. j. -38. Následně první dražba předmětných nemovitostí byla nařízena usnesením soudního exekutora ze dne 23. 4. 2020, č. j. 147 EX 1532/16-140, na den 23. 6. 2020. Vzhledem k tomu, že povinný má v domě č. p. XY v XY, který je součástí předmětných nemovitostí, trvalý pobyt, bylo uskutečnění dražby v tomto termínu v rozporu s ustanovením Na podnět povinného soudní exekutor termín dražby s odkazem na citované zákonné ustanovení odročil usnesením ze dne 23. 6. 2020, č. j. 147 EX 1532/16-157, na 14. 7. 2020. Povinný se podáním ze dne 13. 7. 2020 domáhal odročení dražby alespoň do 31. 8. 2020 s tím, že jedná s Nadačním fondem proti dluhové pasti, který mu přislíbil pomoc. Z protokolu o dražbě nemovitých věcí vyplývá, že byla zahájena 14. 7. 2020 v 10:00 hodin a ukončena v 11:32 hodin. Dle odvolacího soudu soudní exekutor respektoval zákonnou úpravu a správně nařídil dražební jednání. Porušení zákona při nařízení prvního dražebního jednání nelze spatřovat ve skutečnosti, že výše zmíněným usnesením ze dne 23. 6. 2020 soudní exekutor odročil dražbu nařízenou původně na 23. 6. 2020, a to na 14. 7. 2020. Opakované dražební jednání v této věci dle odvolacího soudu nařízeno nebylo, lhůta 30 dnů tedy byla více než dostatečně dodržena (srov. , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“). Jestliže soudní exekutor v důsledku nabytí účinnosti odročil dražební jednání z 23. 6. 2020 na 14. 7. 2020, nejednalo se o nařízení opakovaného dražebního jednání, které by muselo být učiněno znovu ve lhůtě nejméně 30 dnů.

3. Odvolací soud za důvodnou neshledal ani námitku povinného, že byly splněny podmínky pro zastavení exekuce vedené prodejem předmětných nemovitostí, resp. že exekuce jejich prodejem je zřejmě nevhodná a nepřiměřená. Z obsahu exekučního spisu ani z obsahu odvolání se nepodává, že by exekutor věděl či mohl vědět o majetku povinného, ze kterého by bylo možno v přiměřené době uspokojit vymáhanou pohledávku oprávněné. Za situace, kdy ke dni dražebního jednání bylo vymáháno plnění převyšující (bez příslušenství) částku 100 000 Kč a soudní exekutor mimo předmětné nemovitosti nezjistil žádný hodnotnější exekučně postižitelný majetek povinného a v rámci exekučního řízení zahájeného již v roce 2016 nebylo dosud vymoženo ani plnění, které by pokrylo alespoň předpokládané náklady exekuce, nelze očekávat, že by k úplnému uspokojení pohledávky oprávněné mohl v přiměřené době vést jiný (pro povinného šetrnější) postup, než je právě prodej předmětných nemovitostí. Za této situace odvolací soud usnesení soudního exekutora jako věcně správné potvrdil.

4. Proti výše uvedenému usnesení podal povinný dovolání. Namítá, že v „předvolánce“ k jednání odvolacího soudu na 13. 10. 2020 byla právní zástupkyně ujištěna, že povinný je předvolán samostatným předvoláním, což se nestalo. Povinnému tak byla znemožněna účast na jednání odvolacího soudu, jelikož neměl doklad pro poskytnutí volna ze zaměstnání. Dále povinný uvádí, že se odvolací soud v odůvodnění svého usnesení nijak nevypořádal s hlavní odvolací námitkou povinného, a to nedodržení 30 denní lhůty mezi původním termínem nařízeným nezákonně v ochranném období v rámci „protikoronavirových opatření“ na 14. 7. 2020. Odvolací soud se tak odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. , usnesení ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. ), z níž vyplývá, že při nařizování opakovaného dražebního jednání je nutné vytvořit srovnatelné podmínky s těmi, které byly při nařízení původního jednání, tzn. mimo jiné dodržet lhůtu podle Povinný argumentoval rovněž skutečností, že původní výše dluhu činila 66 672 Kč, ve zbytku se jednalo o smluvní pokutu. V této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. , podle něhož přísluší v exekučním řízení obecným soudům zabývat se zásadními vadami exekučního titulu a exekuci zastavit také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu. Přestože se v tomto nálezu hovoří výslovně o úrocích z prodlení, jde stejně jako u smluvní pokuty o sankci za nezaplacení dluhu, která je v daném případě téměř pětinásobně vyšší než původní dluh.

5. Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vrátil věc k novému projednání a dále aby povolil v souladu s ust. odklad vykonatelnosti rozhodnutí, neboť jde o zajištění základní lidské potřeby bydlení, jejímž pozbytím by žalovanému vznikla závažná újma. Výkon usnesení, pokud jde o probíhající zápis vlastnického práva vydražitele do katastru nemovitostí, již probíhá, nicméně je třeba zabránit cestou odkladu vykonatelnosti i žalobě na vyklizení domu.

6. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami ve lhůtě uvedené v ustanovení , se dovolací soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání podle

7. Dospěl k závěru, že dovolání je přípustné, neboť se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

8. Podle ustanovení dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.

9. Podle ustanovení , o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně a (dále též jen „), ve znění účinném do 12. 11. 2020, do 30. června 2020 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu.

10. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůraznil, že i při nařízení opakovaného dražebního jednání je nutné dodržet 30 denní lhůtu uvedenou v ustanovení Při nařizování opakovaného dražebního jednání je nutné vytvořit srovnatelné podmínky s těmi, které zde byly při nařizování původního dražebního jednání, tzn. mimo jiné i dodržet lhůtu uvedenou v ustanovení Dodal, že zákon mluví o nařízení dražebního jednání, a to je každé i odročení jednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. ). Tyto závěry, které rovněž ve svém dovolání uvádí povinný, je třeba aplikovat i v dané věci. Dražba byla nařízena dražební vyhláškou soudního exekutora ze dne 23. 4. 2020, č. j. 147 EX 1532/16-140, na den 23. 6. 2020. Lhůta 30 dnů podle ustanovení tedy byla řádně dodržena. Následně z důvodu nabytí účinnosti ve znění účinném od 24. 4. 2020 do 12. 11. 2020 a nemožnosti provádět dražby do 30. 6. 2020 soudní exekutor dražební jednání odročil na 14. 7. 2020; v tomto případě však třicetidenní lhůtu nedodržel, rozhodl tedy v rozporu s výše uvedenou judikaturou dovolacího soudu.

11. Dovolací soud proto, aniž by se zabýval dalšími uplatněnými námitkami, postupoval podle a usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se mění usnesení soudního exekutora o udělení příklepu tak, že se příklep neuděluje.

12. Dovolatel také navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že lze akceptovat takový postup, kdy o návrhu na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud rozhodne spolu s dovoláním, aniž by se zabýval důvody, pro které je jeho vydání navrhováno, to však za předpokladu, že se tak stane ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odložení výkonu rozhodnutí. Stejně tak nelze nic namítat proti tomu, když Nejvyšší soud ve stejné lhůtě projedná dovolání meritorně. Vzhledem k tomu, že dovolací soud o dovolání povinného rozhodl neprodleně (tedy v Ústavním soudem zdůrazněné přiměřené lhůtě), nezabýval se již jeho návrhem na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Výrok o návrhu na odklad vykonatelnosti je totiž ve vztahu k výroku, jímž se dovolací řízení končí zamítnutím dovolání, výrokem akcesorickým (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. ).

13. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. května 2021

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu