Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 27/2021

11 Tcu 27/2021-43

USNESENÍ

O d ů v o d n ě n í:

1. Rozsudkem č. 509/13 Trestního soudu č. 5 v Almerii, Španělské království, (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 549/2013, který nabyl právní moci dne 28. 11. 2014, byl J. H. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu útoku na veřejného činitele podle článků 550 a 551.1 posledního odstavce španělského . Současně byl odsouzený týmž cizozemským soudem uznán vinným ze spáchání dvou přestupků ublížení na zdraví podle článku 617.1 španělského (ve znění účinném ke dni rozhodnutí cizozemského soudu). Za uvedený trestný čin uložil cizozemský soud odsouzenému podle článku 550 španělského trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, spojený se zbavením pasivního volebního práva po dobu jeho výkonu. Za každý z uvedených přestupků pak cizozemský soud uložil odsouzenému podle článku 617.1 španělského peněžitou pokutu ve výměře 1 (jednoho) měsíce při stanovení jedné denní splátky ve výši 6 Euro. Konečně cizozemský soud uložil odsouzenému, aby na základě občanskoprávní odpovědnosti vyplývající ze shora uvedených přestupků zaplatil každému z poškozených na náhradu újmy částku ve výši 120 Euro.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu, jakož i výše označených přestupků, takto:

dne 23. 9. 2013 přibližně v 9:30 hod., po upozornění na lince 092 na rodinnou hádku v opuštěné nemovitosti, která se nachází v ulici XY v obci XY (XY), se na místo dostavila uniformovaná hlídka místní policie, složená z příslušníků se služebními průkazy č. XY a č. XY, kteří se na místě snažili uklidnit situaci a oddělit odsouzeného, plnoletého, se záznamem v trestním rejstříku nesouvisejícím s touto kauzou, jenž byl propuštěn na svobodu po odsouzení k trestu odnětí svobody ve dnech 23. až 25. 9. 2013, od jeho přítelkyně, kdy odsouzený byl velmi rozrušen a bylo mu nařízeno, aby se ke své přítelkyni nepřibližoval, přičemž tento požadavek odsouzenému zopakoval příslušník místní policie se služebním průkazem č. XY, neboť odsouzený na daný příkaz nereagoval, načež jej požádal, aby s ním odsouzený poodešel o několik metrů dále. V tom okamžiku odsouzený nerespektoval autoritu příslušníků místní policie, a přestože si byl vědom možných následků svého jednání, zvedl ruku agresivním způsobem proti příslušníkovi místní policie se služebním průkazem č. XY, načež byl zadržen druhým příslušníkem místní policie, a to za použití minimální nezbytné síly. Na to se odsouzený otočil a začal kopat a bít pěstmi oba příslušníky místní policie, kteří v důsledku tohoto jednání utrpěli zranění. Konkrétně příslušník místní policie se služebním průkazem č. XY utrpěl hematomy v pravé spodní části hrudníku a na levé paži a odřeniny levého lokte a kolene a příslušník místní policie se služebním průkazem č. XY utrpěl zranění spočívající v hematomu na levém předloktí, erosivním zranění pravého kolene a erosivním zhmoždění pravého kolene, bolesti v levém rameni a obecné bolesti způsobené svalovými stahy, přičemž léčba zranění bez trvalých následků u obou trvala čtyři dny, bez pracovní neschopnosti a na základě jednorázového lékařského ošetření a nevyžadovala další lékařskou ani chirurgickou péči. Oba požadovali odškodnění za svá zranění.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že J. H. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu násilí proti úřední osobě podle § 325 tr. zákoníku).

7. Stran posouzení shora popsaného skutku, má Nejvyšší soud za to, že tento lze právně kvalifikovat jako přečin násilí na úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. To proto, neboť odsouzený užil násilí proti úřední osobě, resp. dvěma úředním osobám ve smyslu § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, a to pro výkon jejich pravomoci.

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.

8. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzený se totiž dopustil trestného činu, jehož objektem je zájem na ochraně řádného výkonu pravomoci úřední osoby při plnění úkolů států či společnosti, a to před násilným rušením takového výkonu svěřené pravomoci. Nadto jeho útok směřoval hned vůči dvěma úředním osobám, což rozhodně zvyšuje společenskou škodlivost jeho jednání. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. 5. 2021JUDr. Tomáš Durdíkpředseda senátuVypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph.D.