Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 32/2021-A-25

KSPA 53 INS 15608/202029 NSČR 32/2021-A-25

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka MS PRODUCTION s. r. o., se sídlem v Pardubicích, Srnojedská 332, PSČ 530 06, identifikační číslo osoby 28806883, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o insolvenčním návrhu dlužníka, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Leošem Strouhalem, advokátem, se sídlem v Chrudimi, Tovární 1130, PSČ 537 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. ledna 2021, č. j. , -17, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Vrchní soud v Praze k odvolání dlužníka v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 18. prosince 2020, č. j. -12, jímž Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“) zastavil insolvenční řízení.

2. Odvolací soud – cituje ustanovení až 4 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – přisvědčil závěru insolvenčního soudu o nutnosti zastavit insolvenční řízení pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Zdůraznil, že usnesením ze dne 30. října 2020, č. j. , -9, Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 23. července 2020, č. j. -4, o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Tím bylo pravomocně rozhodnuto o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, kterou dlužník nezaplatil v určené lhůtě, přestože byl poučen o následcích nečinnosti.

3. Proti tomuto usnesení podal dlužník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2 , (dále též jen „ “).

4. Učinil tak proto, že dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu

5. Jedinou otázkou, ve vztahu k níž dovolatel (posuzováno podle obsahu) vymezuje (v souladu s požadavkem plynoucím z ustanovení ) předpoklady přípustnosti dovolání (argumentem, že jde o otázku, která doposud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena), je otázka, zda v projednávané věci byly splněny předpoklady pro zastavení insolvenčního řízení z důvodu nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, jejíž úhrada byla pravomocně uložena insolvenčnímu navrhovateli, resp. zda bylo namístě tuto zálohu po insolvenčním navrhovateli vymáhat a insolvenční řízení nezastavovat.

6. Potud je však napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně se závěry obsaženými v usnesení ze dne 27. září 2013, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 103/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 103/2013“), podle kterých:

[1] Nabude-li právní moci usnesení o uložení zálohy, nelze následně (při posuzování podmínek pro zastavení řízení pro nezaplacení zálohy) přezkoumávat důvodnost tohoto rozhodnutí. Je-li pravomocně rozhodnuto o uložení zálohy, vychází se v dalším průběhu řízení z toho, že záloha ve stanovené výši je potřebná ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak ( ) [od 1. července 2017 jde o ].

[2] Formulací ustanovení (od 1. července 2017 jde o ) [„může zastavit“] zákonodárce ponechal insolvenčnímu soudu prostor k úvaze, zda v případě nezaplacení zálohy insolvenční řízení zastaví. Je na insolvenčním soudu, aby v každém jednotlivém případě vyhodnotil, která možnost odpovídá dané situaci. Na odvolacím soudu pak je, aby v případě, kdy se insolvenční soud rozhodne řízení zastavit, k odvolání účastníka prověřil, zda nebylo možno v řízení pokračovat i bez uhrazení zálohy.

[3] Pravidelným postupem insolvenčního soudu v případě, kdy insolvenční navrhovatel nezaplatí zálohu na náklady insolvenčního řízení, přestože mu byla záloha pravomocně uložena rozhodnutím dle (od 1. července 2017 jde o ), by mělo být vydání usnesení o zastavení insolvenčního řízení.

[4] Postup opačný, tedy situace, kdy insolvenční soud bude pokračovat v řízení bez uhrazení zálohy, bude přicházet v úvahu především tehdy, změní-li se v mezidobí (v době po vydání rozhodnutí o uložení uhrazení zálohy) majetková situace dlužníka natolik, že trvat na uhrazení zálohy bude nadbytečné (např. prokáže-li se, že dlužník disponuje dostatečnými finančními prostředky, z nichž bude možno bez obtíží hradit hotové výdaje i předpokládanou odměnu insolvenčního správce). Případy, kdy důvody pro složení zálohy nepominou, záloha uhrazena nebude, a přesto bude insolvenční soud pokračovat v řízení, by měly být spíše výjimečné; mělo by jít především o situace, kdy řešení úpadku určitého subjektu bude obecně žádoucí.

[5] Okolnostmi, pro něž je řešení úpadku dlužníka „nezbytné“ nebo „obecně žádoucí“, nemůže být pouhá skutečnost, že dlužník nesplnil svou povinnost plynoucí z ustanovení a podal insolvenční návrh až v době, kdy již nedisponuje finančními prostředky postačujícími k uhrazení zálohy.

7. V usnesení ze dne 28. února 2018, sen. zn. , jež z R 103/2013 vychází, Nejvyšší soud dále uvedl, že:

[1] Uložením povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení sleduje ten cíl, aby i v případě, že v majetkové podstatě (podle dosavadních výsledků řízení, ozřejmujících stav dlužníkova majetku) nejsou k dispozici žádné finanční prostředky, byla umožněna činnost insolvenčního správce majetkové podstaty od počátku jeho ustanovení do funkce.

[2] Dikce , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (ve znění účinném od 1. ledna 2014) dokládá, že toto ustanovení (obsahově srovnatelné – pro rejstříkové poměry – s ve znění účinném do 31. prosince 2013) je pro dobu od 1. ledna 2014 stejnou oporou pro závěr, že „účelem není vytváření podmínek pro výmaz nefunkčních obchodních společností z obchodního rejstříku“, jakou pro dobu do 31. prosince 2013 poskytovalo témuž ustanovení .

8. V poměrech projednávané věci přitom bylo o povinnosti dlužníka zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení pravomocně rozhodnuto (srov. usnesení insolvenčního soudu ze dne 23. července 2020, č. j. -4, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. října 2020, č. j. , -9), přičemž dlužník uloženou povinnost nesplnil. Současně není žádných pochyb o tom, že v průběhu insolvenčního řízení nevyšla najevo žádná nová okolnost, která by odůvodňovala jiný postup, než je zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy dle , když dovolatel (dlužník) v (i dovolacím) řízení konstantně uvádí, že nemá žádný majetek, ze kterého by bylo možné hradit náklady insolvenčního řízení, a svou dovolací argumentaci o upřednostnění vymáhání zálohy v této věci namísto zastavení insolvenčního řízení opírá (pouze) o nutnost „umožnit“ mu „splnění“ zákonné povinnosti vyplývající pro něj z .

9. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 4. 2021

JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu