Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 26/2021

11 Tcu 26/2021-31

USNESENÍ

R. M.

, nar. XY v XY, t a k t o :

Podle §

4 odst. 4 , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů,

per analogiam

,

se

usnesení

Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. , jímž bylo podle tehdy platného ustanovení pravomocně rozhodnuto tak, že se na odsouzení občana České republiky R. M.,

nar. XY v XY, rozsudkem Odvolacího soudu Bari, Italská republika, ze dne 5. 7. 2012, sp. zn. 671/12, který nabyl právní moci dne 17. 11. 2012, hledí jako na odsouzení soudem České republiky,

zrušuje.

O d ů v o d n ě n í :

1. Usnesením ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. , Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. MSP-139/2014-MOT-T/9, rozhodl tak, že se na odsouzení občana České republiky R. M.,

nar. XY v XY, rozsudkem Odvolacího soudu v Bari, Italská republika, ze dne 5. 7. 2012, sp. zn. 671/12, který nabyl právní moci dne 17. 11. 2012, jímž byl uznán vinným trestným činem krádeže s přitěžujícími okolnostmi podle odst. II., 81, 56, 110, 337, 582, 585, 610, 624 bis, 635 italského a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a čtyř měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

2. Dne 26. 4. 2021 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky pod sp. zn. MSP-1161/2020-MOT-T/15, podnět ke zrušení výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, neboť bylo zjištěno, že v trestní věci vedené u Odvolacího soudu v Bari, Italská republika, došlo ke zneužití identity R. M. a trestnou činnost spáchala jiná osoba, konkrétně H. K., nar. XY, který identitu R. M. zneužil. Rozsudek Odvolacího soudu v Bari ze dne 5. 7. 2012, sp. zn. 671/12, který nabyl právní moci dne 17. 11. 2012, tak byl na základě tohoto zjištění opraven rozhodnutím Odvolacího soudu v Bari ze dne 13. 5. 2014, jímž bylo rozhodnuto tak, že odsouzeným není R. M., nar. XY v Praze, nýbrž H. K., nar. XY, který v dané věci zneužil identitu R. M.

3. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a zpětně shledal, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zápis předmětného odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

4. Podle , o Rejstříku trestů, ve znění účinném ke dni 25. 2. 2015, mohl Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

5. Z podkladových materiálů, které byly v současné době Nejvyššímu soudu předloženy Ministerstvem spravedlnosti České republiky, je zřejmé, že shora uvedený trestný čin krádeže s přitěžujícími okolnostmi podle odst. II., 81, 56, 110, 337, 582, 585, 610, 624 bis, 635 italského nebyl spáchán občanem České republiky. Z rozhodnutí Odvolacího soudu v Bari, Italská republika, ze dne 13. 5. 2014, sp. zn. 86/13 Ref., totiž jasně plyne, že odsouzeným není R. M., nar. XY v Praze, nýbrž H. K., nar. XY, který v dané věci zneužil identitu R. M., pročež došlo k opravě rozsudku Odvolacího soudu v Bari, Italská republika, ze dne 5. 7. 2012, č. 2186 prev. A 17.11.12 tak, že uvedení jména „M. R., nar. XY v XY, Česká republika“ se v příslušné části rozsudku nahrazuje slovy „K. H., nar. XY v Rusku s identifikací XY“. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů současně plyne, že na jméno R. M. není veden žádný záznam o předmětném odsouzení rozsudkem Odvolacího soudu v Bari, Italská republika, ze dne 5. 7. 2012, sp. zn. 671/12, který nabyl právní moci dne 17. 11. 2012. Italskou stranou bylo českým orgánům předloženo mimo jiné výše uvedené opravné rozhodnutí Odvolacího soudu v Bari, jímž byly osobní údaje R. M. v dotčeném odsuzujícím rozsudku tohoto soudu ze dne ze dne 5. 7. 2012, sp. zn. 671/12, nahrazeny osobními údaji jmenovaného H. K., který není občanem České republiky. Ze sdělení Ministerstva spravedlnosti je tak zjevné, že italskou stranou bylo prokazatelně zjištěno, že pravým pachatelem výše uvedeného trestného činu zcela jistě nebyl R. M., nýbrž H. K., který identitu R. M. zneužil a v dané trestní věci se před italským soudem prezentoval jeho jménem.

6. S ohledem na shora uvedené tak nelze než konstatovat, že citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. , trpí zásadní vadou, neboť dotčeným rozsudkem Odvolacího soudu v Bari, Italská republika, ze dne 5. 7. 2012, sp. zn. 671/12, který nabyl právní moci dne 17. 11. 2012, fakticky nebyl odsouzen občan České republiky R. M., nýbrž zcela jiná osoba, která pouze identitu R. M. zneužila, přičemž o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, neobsahuje žádné konkrétní ustanovení, které by s takovouto situací výslovně počítalo. Vzhledem k závažnosti dopadů napadeného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. , do osobní sféry R. M. však považuje Nejvyšší soud za nezbytné přistoupit k nápravě nastalého stavu. Jako významově nejbližší se jeví ustanovení , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje možnost zrušení předchozího rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby cizozemským soudem podle odstavce 2 nebo 3 tohoto ustanovení za situace, kdy bylo tuzemským soudem podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodnuto o uznání takového cizozemského rozhodnutí, jehož smyslem je zamezení situaci, kdy by v Rejstříku trestů bylo jedno odsouzení zapsáno dvakrát. Dané ustanovení v platném znění sice dopadá na odsouzení soudy jiných než členských států Evropské unie, nicméně platná právní úprava v současné době možnost zrušení rozhodnutí týkajícího se odsouzení členským státem Evropské unie výslovně neobsahuje, pročež je namístě postupovat podle pravidel

analogie

.

7. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky z podnětu Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení a zrušil své předchozí rozhodnutí ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. , v celém rozsahu.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. 5. 2021 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu