Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2885/2020

33 Cdo 2885/2020-131

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8 (identifikační číslo osoby 27242617), zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti žalovanému D. H., bytem XY, zastoupenému Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem v Ostravě, Purkyňova 787/6, o úroky z prodlení ve výši 8,5% z částky 8.500 Kč od 20. 4 2018 do zaplacení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 2. 2020, č.j. -101, t a k t o:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil rozsudek ze dne 10. 9. 2019, č. j. -77, kterým Okresní soud v Ostravě – mimo jiné – uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 8,5% úroky z prodlení z částky 8.500 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení (žalovanému přiznal proti žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 843 Kč, žalobkyni přiznal proti žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 4.356 Kč). Odvolací soud po právní stránce dovodil, že smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (úvěrující - postupitelka pohledávky), je absolutně neplatným právním jednáním ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Úvěrující nedostála odborné péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a spotřebitelský úvěr poskytla v rozporu s , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění (dále jen „ “). Použití ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, odvolací soud vyloučil, protože po poskytnutí úvěru

„nedošlo žádným způsobem k jeho podstatnému navýšení či k jakékoliv jiné změně smlouvy o úvěru.“

Vedle zůstatku dlužné jistiny (8.500 Kč), který představuje majetkový prospěch žalovaného ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., přiznal odvolací soud žalobkyni i příslušenství, tj. zákonné úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 o. z.).

V dovolání, kterým napadl rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaný oponuje závěru, podle něhož žalobkyni náleží úroky z prodlení přesto, že úvěrová smlouva je absolutně neplatným právním jednáním z důvodu porušení povinnosti úvěrující stanovené v Porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, jejímž následkem je neplatnost smlouvy o úvěru, vede - argumentuje dovolatel – ke ztrátě práva žalobkyně na příslušenství (úroky z prodlení), protože úvěrující „nesplnila řádně své smluvní a zákonné povinnosti“ ( o. z.). Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ve vyjádření ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Podle platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle , věty první, lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena – práva věřitele požadovat po dlužníku, který se na jeho úkor bezdůvodně obohatil, zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o. z.) – a již žalovaný spolu s vymezením předpokladu přípustnosti dovolání řádně identifikoval, je dovolání přípustné.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.).

Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968, věta první, o. z.).

Podle § 1970, věty první, o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá, je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně. Úvěrovou smlouvou č. 0142410 ze dne 30. 10. 2015 se žalovaný zavázal ve čtrnácti měsíčních splátkách vrátit právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Z jistiny dluhu žalovaný uhradil 3.500 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby 9. 4. 2018 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 19. 4. 2018. Žalovaný si musel být vědom toho, že dluží částku odpovídající rozdílu mezi jistinou poskytnutého úvěru a částkou 3.500 Kč, a pokud ji do 19. 4. 2018 neuhradil, dostal se následující den do prodlení.

Bezdůvodné obohacení je závazkovým právním vztahem, z něhož pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo bezdůvodné obohacení získal. Jestliže tento dluh spočívá v platební povinnosti – jako v daném případě - je nepochybné, že jde o dluh peněžitý. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky bez právního důvodu a vyzvala ho k plnění, tj. vrácení částky, kterou dosud nezaplatil. S včasným a řádným nesplněním dluhu spojuje § 1970 o. z. pro dlužníka nepříznivý důsledek v podobě věřitelova oprávnění požadovat nejen dlužnou částku (jistinu), ale také úroky z prodlení. Jednou z podmínek vzniku práva na úroky z prodlení je, že věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. Smluvní povinnosti žalobkyni nezatěžovaly, protože vztah mezi účastníky, o který v řízení jde, není založen smlouvou. Povinnost úvěrující s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout ho jen tehdy, pokud je zřejmé, že bude schopen úvěr splácet, byla obsahem závazkového vztahu založeného (neplatnou) smlouvou o úvěru. S právním poměrem mezi ochuzeným a obohaceným, jehož předmětem je vydání toho, oč se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil, nemá povinnost vyplývající z žádnou souvislost. Jedinými povinnostmi žalobkyně jako věřitelky jsou poskytnout dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu a přijmout jím řádně nabídnuté plnění ( , věta druhá, o. z.).

Lze uzavřít, že otázku, pro niž bylo dovolání připuštěno, vyřešil odvolací soud ve shodě s tím, co je uvedeno shora; Nejvyšší soud proto – aniž nařizoval jednání ( ) – dovolání žalovaného zamítl ( ).

O nákladech dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , věty první, a Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 4, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tj. částkou 1.500 Kč; součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300 Kč ( , 4 advokátního tarifu) a částka 378 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 14. 4. 2021

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu