Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 874/2021

23 Cdo 874/2021-144

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně České kanceláře pojistitelů, se sídlem Milevská 2095/5, Krč, 140 00 Praha 4, IČO 70099618, zastoupené Mgr. Jiřím Gregůrkem, advokátem se sídlem Husovo nám. 82/10, 266 01 Beroun, proti žalovaným 1) D. K., nar. XY, bytem XY a 2) E. K., nar. XY, bytem XY, obou zastoupených Mgr. Davidem Junkem, advokátem se sídlem Cukrovarnická 649/39, 162 00 Praha 6, o zaplacení 79 371 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání obou žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2020, č. j. -123, t a k t o:

I. Dovolání obou žalovaných se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 11. 6. 2020, č. j. -123, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 13. 11. 2019, č. j. -96, kterým bylo rozhodnuto, že žaloba je co do základu důvodná.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba na regresní úhradu škody uplatněná vůči oběma žalovaným je důvodná, bylo-li v řízení prokázáno, že žalobkyně poskytla z titulu regresní úhrady škody náhradu škody osobě, jejíž vozidlo bylo poškozeno při dopravní nehodě dne 22. 8. 2016, zaviněné žalovanou 2), která porušila povinnost stanovenou , o provozu na pozemních komunikacích, při odbočování vozidlem z jednoho jízdního pruhu do druhého, a kdy žalovaný 1), jakožto vlastník a provozovatel předmětného vozidla, neměl ke dni pojistné události uzavřenu pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto motorového vozidla. Odvolací soud proto potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný, neboť na základě prokázaného skutkového stavu žalobkyni vznikl vůči žalovaným regresní nárok za plnění, které žalobkyně poskytla poškozené osobě z garančního fondu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba žalovaní dovolání s tím, že jej považují za přípustné podle , , v platném znění (dále jen „ “), neboť mají za to, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jestliže nepřezkoumal průběh důkazního řízení provedeného soudem prvního stupně v tom rozsahu, jak ho žalovaní v odvolání napadli, a řízení je tak postiženo vadou. Podle žalovaných skutkový stav věci nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování, což mělo za následek nesprávné právní posouzení věci. Dovolatelé namítají, že soud prvního stupně své rozhodnutí založil na nepřesné interpretaci výpovědí slyšených osob, nezohlednil podíl poškozené na vzniku škody, skutková zjištění jsou podle jejich názoru rozporná, a proto nebylo možno bez jednoznačného skutkového závěru přijmout kvalifikovaný závěr o meritu věci, přičemž odvolací soud tuto nesprávnost nenapravil. V této souvislosti dovolatelé poukázali na závěry rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. a ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. , podle nichž skutkový závěr věci nemůže vycházet z rozporných skutkových zjištění a bez relevantního skutkového podkladu není možno činit právní závěr. Mají zároveň za to, že ve smyslu právních závěrů Ústavního soudu, učiněných v dovolání cit. nálezech Ústavního soudu, bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces, a navrhli proto, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu projednání.

Nevyšší soud, jako soud dovolací ( ), po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami oprávněnými, tedy účastníky řízení ( ), kteří jsou řádně zastoupeni advokátem ( a 4 ), se zabýval přípustností podaného dovolání.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nejvyšší soud především připomíná, že již mnohokrát judikoval, že námitky dovolatele ke skutkovým zjištěním soudu a hodnocení důkazů odvolacím soudem a námitky, jimiž je namítán rozpor mezi skutkovými zjištěními, skutkovým stavem věci a právním posouzením věci nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle , neboť takové námitky neodpovídají kritériím stanoveným v Skutkové závěry odvolacího soudu nepodléhají dovolacímu přezkumu a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. , ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. , či ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. – dostupných na www.nsoud.cz). Dovolacími námitkami založenými na zpochybnění skutkového závěru odvolacího soudu, že žalovaná 2) zavinila dopravní nehodu porušením zákonné povinnosti stanovené pro odbočování z jednoho jízdního pruhu do druhého, čímž ohrozila řidičku jedoucí v levém jízdním pruhu a v důsledku porušení této povinnosti došlo ke střetu obou vozidel a způsobení škody na vozidlech, nelze s úspěchem založit přípustnost dovolání podle Námitky dovolatelů týkající se případných vad řízení nejsou rovněž způsobilé založit přípustnost dovolání podle o. a. ř., a to i kdyby se soud vytýkaných procesních pochybení dopustil (srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. či ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. dostupných na www.nsoud.cz). Ustanovení věty druhé stanoví, že k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne tehdy, je-li dovolání přípustné. Přípustnost dovolání tedy nemohou založit samotné námitky proti vadnému procesnímu postupu soudu.

Rovněž skutečnost, že dovolatelé mají jiný právní názor na právní závěr odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání podle Nesprávné právní posouzení je podle dovolacím důvodem, tudíž pouhé námitky k právnímu posouzení nemohou založit přípustnost dovolání podle

Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání žalovaných není podle přípustné, a nemohl tedy učinit jiný závěr, než jejich dovolání podle ustanovení věty první odmítnout.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 4. 2021

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu